Důchodový systém v České republice je třeba reformovat. Jeho součástí je i penzijní připojištění. Důvodem je nejen současný neuspokojivý stav, ale také vstup České republiky do Evropské unie. Občané se musí připravit na to, že budou mnohem více zodpovědní za svou budoucí životní úroveň v důchodovém věku. Jaké změny lze čekat v oblasti penzijního připojištění? Jaký je penzijní systém v EU? V rámci Evropské unie se penzijní systémy liší. Všechny jsou však postaveny na třech pilířích: 1. pilíř: stát zajišťuje, že každý občan v důchodovém věku bude mít nárok alespoň na určité prostředky tak, aby mu bylo zajištěno důstojné stáří. Jedná se o jakousi sociální síť. Tento pilíř by měl zajišťovat 40 až 45 procent celkových prostředků na penzi. 2. pilíř: zaměstnavatelé nějakým způsobem kumulují prostředky na důchod svých zaměstnanců. Může se tak jednat například o zaměstnanecké penzijní fondy. Tento pilíř by měl zajišťovat kolem 30 procent prostředků na penzi. 3. pilíř: občan si podle svých možností a uvážení soukromě spoří na penzi. Může to být například prostřednictvím kapitálového životního pojištění. Tento pilíř by měl zajišťovat 15 až 25 procent prostředků na penzi. Srovnejme si, jak je tomu u nás nyní a jak by tomu po vstupu do EU mělo být. Situace nyní: 1) Celý důchod občan dostane od státu. 2) Nemusí si spořit bokem a starat se. 3) Systém je sociální a "hodný". Situace po vstupu do EU: 1) Pouze část důchodu dostane občan od státu, systém nebude sociální. 2) Bude-li se chtít mít občan v důchodu slušně, musí si spořit navíc, a to buď penzijním připojištěním nebo kapitálovým životním pojištěním (ideálně jejich kombinací). Jaké změny čekáme u penzijního připojištění? Penzijní připojištění zapadá do modelu Evropské unie. Je někde mezi 2. a 3. pilířem. V budoucnu se tak není třeba obávat zásadních změn penzijního připojištění. Pravděpodobně velmi dlouho u nás zůstane a bude dotované státem i po vstupu do EU (Např. v Německu připojištění dotuje stát.).

Základní charakteristiky penzijního připojištění

Penzijní připojištění je:  dlouhodobý produkt. Jeho smyslem je, abychom si našetřili peníze, až budeme v důchodu. Je navrženo tak, aby pro klienta bylo výhodnější vybrat si naspořené peníze až poté, co mu bylo 60 let. Existují i jiné varianty, o kterých se zmíníme dále. vysoce bezpečnou formou uložení peněz. Není třeba se obávat, že o své finance přijdeme. Pokud sepíšeme smlouvu o penzijním připojištění, pak se stáváme členy některého z penzijních fondů. Podle zákona se podílíme pouze na zisku penzijního fondu, nikoli na případné ztrátě, která ovlivní pouze vlastníky fondu a ne nás. státem podporované. Nejenom stavební spoření přináší peníze od státu. Je zde penzijní připojištění, s jehož pomocí máme nárok na státní příspěvek až 1 800 korun ročně. produkt, který přináší daňové výhody. V závislosti na tom, kolik spoříme, je možné si odpočíst maximálně 12 000 korun z daňového základu za rok. vysoce dostupné pro všechny. Na penzijním připojištění je možné spořit už částku 100 korun měsíčně. produkt, který zúročuje naše vklady, často lépe než banky. Penzijní fondy hospodaří a vydělávají nám tak další peníze. Obvyklý úrok u penzijního fondu byl za poslední období kolem čtyř procent. Tato hodnota se však mění v čase a také závisí na konkrétním penzijním fondu.

Na to, jaké budou nastávající změny v oblasti penzijních fondů, jsme se zeptali generálního ředitele Penzijního fondu České Spořitelny, ing. Pliska. Domnívá se, že v oblasti penzijních fondů se přes vysokou popularitu a stabilitu sektoru penzijního připojištění můžeme dočkat několika změn. Nejnaléhavější změnou je, aby penzijní fondy mohly rozšířit své investiční možnosti. V dosti krátkém časovém horizontu lze totiž očekávat, že objem prostředků spravovaných penzijními fondy naroste do takové míry, že český finanční trh bude pro jejich investice příliš malý. Penzijní fondy tak možná budou moci investovat i do podílových fondů a zahraničních podnikových dluhopisů a akcií. Cílem dalších změn je, aby práce penzijních fondů byla průhlednější, a fondy se tak staly ještě bezpečnějšími. Další změny budou spíše formálního charakteru, týkající se například volného stěhování osob v Evropské unii. A co státní příspěvky? Je jisté, že státní příspěvek výrazně přispívá k oblibě penzijního připojištění a stát touto formou dává jasně najevo svůj zájem na soukromém spoření občanů na důchod. Jaká nás čeká budoucnost? Jisté je jedno: přijde doba, kdy se o nás stát v důchodovém věku nebude starat tak jako nyní a životní úroveň v důchodovém věku bude ve větší míře v našich rukou. Bude záviset na nás, zda se spokojíme s málem od státu nebo zda budeme myslet na zadní vrátka a spořit si dopředu. To je možné již dnes, například pomocí penzijního připojištění. To projde určitými změnami, které však budou spíše technického rázu.