Euro za celou dobu své existence ještě nikdy nebylo tak silné k japonskému jenu, jako v pátek. Ani vůči dolaru si nestojí špatně. Nyní se pohybuje na nejsilnější hodnotě od ledna 1999 a připisuje si stále další maxima. Jen za posledních přibližně šest týdnů dokázalo euro k dolaru posílit asi o 10%. Tento trend by měl pokračovat i v příštích dnech. Koruna je v těchto dnech ve vleku mezinárodního finančního trhu. Protože řada domácích obchodníků využila jednoho svátečního dne k tomu, aby si vzala volno i v pátek, příliš se neobchoduje a kurz koruny k dolaru jen pasivně sleduje dění na eurodolarovém trhu. Ovšem vůči euru již koruna začala mírně ztrácet. Hodnoty pod 31,20 CZK / EUR, na kterých se pohybovala na počátku tohoto týdne, totiž byly již přespříliš silné a tak musela přijít korekce. V následujících dnech by oslabování k jednotné evropské měně mělo pokračovat a to až do úrovně 31,50 CZK / EUR. Nic by na tom neměl změnit ani výsledek nedělního jednání zástupců koaličních partnerů o budoucí reformě veřejných financí. K jednání toho zbývá ještě hodně. Koalice se prozatím shodla jen na věcech, které jsou z hlediska reformy méně podstatné. Dohodnuté zvýšení věku pro odchod do důchodu, zmrazení počtu státních zaměstnanců nebo úspory na stavebním spoření sice přináší určitou naději na úspory ve státním rozpočtu, ale neřeší klíčové otázky. Mezi ty patří změna daňového systému, změna systému sociálních výdajů a důchodová reforma. Právě tyto body zůstávají nejen nejcitlivější otázkou ve vzájemném jednání, ale také ekonomicky nejdůležitější. V žádném případě by jednání nemělo být vedeno pouze snahou získat co nejvíce prostředků do děravého státního rozpočtu. Potom by hrozilo, že změna daňového systému vyústí v pouhé zvyšování daní. Mluvíme-li však o změně, pak to znamená, že některé daně sice budou například kvůli harmonizaci s EU zvýšeny, jiné ale musí být sníženy. Konkrétně daň z příjmů právnických osob by měla poklesnout skutečně podstatně. 28 či 26%, které ministerstvo financí navrhuje, je naprosto nedostatečné. Pokud vezmeme v úvahu, že snížení daňové sazby bude zřejmě také doprovázeno zvýšením daňového základu, celková zátěž pro podniky se tím vlastně nijak nezmění. Česká republika by měla snížit sazbu daně tak, aby byla alespoň částečně konkurenční se sousedním Slovenskem, to znamená alespoň na 20%. Markéta Šichtařová