Koruna dnes navázala na včerejší trend a opět k euru mírně oslabila. Stejně jako včera neměla jasný směr. Po ranním oslabování se koruna ještě dopoledne navrátila k otevíracím hodnotám a dokonce posílila. Skutečné oslabení tak přišlo až odpoledne. V půl páté se kurz pohyboval kolem 31,95 CZK/EUR. Za ztrátami stála dnes stejně jako včera především domácí politická situace. Ta je pro mnoho zahraničních investorů nepřehledná, a tak se pro jistotu raději stahují z regionu. Prodávají korunu a směřují do bezpečnějších vod. Nicméně vývoj na devizovém trhu nasvědčuje, že obavy z pádu vlády zatím nedosáhly velkých rozměrů, protože kurz od začátku týdne oslabil jen o 15 haléřů. Většímu oslabení navíc v současnosti brání blízká psychologická bariera 32,00 CZK/EUR. S tou bude koruna flirtovat pravděpodobně už zítra. Pokud se politická situace doma neuklidní (a to je velmi pravděpodobné), bude koruna oslabovat dál. Oslabování pravděpodobně nabere na obrátkách po proražení hladiny 32,00 CZK/EUR. Jen pár haléřů nad ní má mnoho investorů nastavené automatické prodejní příkazy, které mají zabránit dalším ztrátám. Větší objem prodejů pak během chvíle posune kurz k ještě slabším hodnotám. Kdo se tedy chystá na dovolenou a hodlá si hotovost vyměnit v těchto dnech, bude to mít o více než 2% dražší než před čtrnácti dny, kdy dosáhla koruna vůči euru svého jednoletého maxima. Vůči dolaru se koruna příliš nevzdalovala od otevíracích hodnot. Kurz se pohyboval v intervalu 26,32 až 26,48 CZK/EUR a odpoledne se nacházel na podobných hodnotách jako ráno. Podobně klidný vývoj kurzu jsme totiž mohli pozorovat i na eurodolarovém trhu. Dopoledne euro negativně reagovalo na výsledky indexu ZEW. Ten sice ukázal zlepšující se sentiment investorů v Německu, ale zároveň byl horší, než se čekalo. V nejbližších dnech bude trh sledovat především americkou centrální banku. Ta by měla podle očekávání trhu příští týden zvýšit své úrokové sazby o 25 bazických bodů. Zajímavá zpráva dnes přišla ze Slovenska, které má podle ministra financí Ivana Mikloše šanci splnit kritéria pro přijetí eura už v roce 2006. Deficit by navíc zahrnoval i náklady na důchodovou reformu, což mělo podle prvotních odhadů oddálit splnění maastrichtských kritérií. Důvodem zlepšení výhledu jsou lepší než očekávané hospodaření a hlavně vyšší hospodářský růst. Ten činil na Slovensku v prvním čtvrtletí 5,5%, zatímco rozpočet počítal jen s 4,1%. Zatímco u nás se můžeme přít, zda potenciální pád vlády výrazně zpomalí reformy, a tedy i přijetí eura, na Slovensku je to přesně opačně. Slováci se mohou přít, zda reformy budou úspěšnější, než se čekalo a euro tak přijde ještě dříve.