Podle dnes zveřejněných statistik americká ekonomika vzrostla meziročně v prvním čtvrtletí letošního roku o pouhé 1,6%, což představuje jen minimální zrychlení tempa oproti předcházejícímu čtvrtletí. Takto pomalý růst byl studenou sprchou pro finanční trhy, které v průměru počítaly s oživením kolem 2,3%. Za hlavního viníka pomalého růstu lze považovat americké spotřebitele, jejichž výdaje rostly o pouhé 1,4%. Spojené státy tímto platí daň za válku v Perském zálivu. S malou nadsázkou se dá říci, že spotřebitelé věnovali více času sledování válečného zpravodajství než nákupům. Nejvíce se to projevilo ve výdajích za automobily, které v porovnání s minulostí klesly. Dolar na tuto špatnou zprávu zareagoval mírným oslabením, čímž umazal část zisků z ranních hodin. Ačkoli by se na první pohled mohlo zdát, že tato zpráva nemá pro českou ekonomiku význam, není to pravda. Pomalý růst v USA naznačuje, že motor světové ekonomiky se ještě nerozjel. Je ale jasné, že dokud se nerozjede světová ekonomika, nedojde k oživení ani u nás. Českomoravská konfederace odborových svazů dnes slíbila zaměstnancům do tří let po vstupu do Evropské unie průměrnou hrubou měsíční mzdu ve výši mezi 25 až 26 tisíci korun. Pokud by to měla být pravda, musela by průměrná mzda v následujících pěti letech růst nominálně o 10%. Takovým tempem přitom mzdy u nás rostly naposledy ve čtvrtém čtvrtletí roku 1998 a jednalo se o neobvykle rychlý růst. Jen pro srovnání, ve čtvrtém kvartále roku 2002 rostly mzdy o 6,8%. Odboráři si slibují po vstupu do EU rychlý růst mezd. Obáváme se však, že takto rychlý růst je jen přáním odborářů a v realitě je to nesplnitelný sen. Ekonomika nebude v příštích letech růst tak rychle, aby si mohla 10% růst mezd dovolit. Vysoké tempo růstu mezd přitom již nyní tlačí na míru nezaměstnanosti. Zatímco ekonomika rostla koncem roku 2002 jen o 1,5%, mzdy v tom samém období, jak jsme již zmínili, rostly o 6,8%. To samozřejmě vytváří tlaky na propouštění, protože produktivita práce roste pomaleji než mzdy. Čím silnější budou tlaky na zvyšování mezd, tím vyšší budou i tlaky na růst míry nezaměstnanosti. Kromě toho je třeba upozornit, že před krátce před vstupem a po vstupu do EU v porovnání s dneškem výrazně vzroste inflace. To znamená, že po přepočtení na současné ceny bude budoucí plat 26 tisíc korun daleko nižší, než se dnes může na první pohled zdát. Připustíme-li jen mírnou inflaci v rámci současného inflačního cíle centrální banky, bude budoucí plat 26 tisíc přibližně odpovídat 22 tisícům. Domníváme se ale, že plat 26 tisíc je nadsazený. Pokud bychom dále přijali i očekávání centrální banky, že inflace díky zvyšování daní před vstupem do EU vzroste ještě více, bude reálná mzda ještě daleko nižší. Předpoklad odborů, že vyšší zaměstnanecká práva spojená se vstupem do Unie budou přispívat k vyšší produktivitě práce nebyl doposud prokázán. Ohledně budoucího rychlého růstu mezd jsme proto pesimističtí. Vladimír Pikora