Kapitálové životní pojištění nám nabízí možnost uplatnit daňové úlevy, které nám ušetří na daních až 3 840 Kč ročně . Na tak vysokou úsporu však dosáhne jen několik desítek tisíc výdělečně činných lidí. Průměrná hrubá mzda v České republice je 15 442 korun a všichni ti, kteří pobírají mzdu do této výše (což je většina), neušetří víc než pár drobných.
Kapitálové životní pojištění nám nabízí možnost uplatnit daňové úlevy, které nám ušetří na daních až 3 840 Kč ročně. Na tak vysokou úsporu však dosáhne jen několik desítek tisíc výdělečně činných lidí. Průměrná hrubá mzda v České republice je 15 442 korun a všichni ti, kteří pobírají mzdu do této výše (což je většina), neušetří víc než pár drobných.
Jak na daňové úlevy?
Kapitálové pojistky nebyly žádným hitem až do doby, než se pojišťovnám podařilo úspěšným lobováním získat od státu podporu ve formě daňového zvýhodnění. 1. ledna 2001 začala platit novela zákona o daních z příjmů.
V případě, že pojištění bylo sjednáno na dobu delší než 5 let a zároveň minimálně do 60 let věku pojištěného, má pojištěný možnost odečíst si zaplacené základní pojistné do výše 12 tisíc korun ročně od základu daně. Tento impuls byl rozhodující pro úspěch kapitálových životních pojistek.
Pojišťovny nám sice nabízejí možnost daňové úspory až 3 840 Kč ročně, ale bohužel drtivá většina pracujících lidí se pohybuje v nejnižším příjmovém daňovém pásmu a na tak vysokou daňovou úsporu tedy nedosáhne.
Daňové úlevy |
Sazba |
Základ daně (Kč) |
Roční úspora |
15 procent |
0 |
109 200 |
1 800 Kč |
20 procent |
109 200 |
218 400 |
2 400 Kč |
25 procent |
218 400 |
331 200 |
3 000 Kč |
32 procent |
331 200 a více |
|
3 840 Kč |
Připisované kapitálové výnosy (podíly na zisku)
podléhají zdanění ve výši 15 procent, takže většinu z toho, co běžným smrtelníkům s průměrnými příjmy stát v průběhu pojištění odpustí na daňových úlevách, si od nich při dožití konce pojištění vezme nazpět. Aby byl zajištěn alespoň částečný finanční efekt z přiznaných daňových úlev,
všechny daňové úspory by měly být zpětně reinvestovány.
Z kapitálové hodnoty si svůj díl ukrojí také
technické poplatky. Potom zůstává otázkou, zda se daňové úspory u takového produktu opravdu vyplatí.
Zájemci s nižšími příjmy by tedy rozhodně neměli daňové úlevy brát jako důvod k uzavření pojistky a měli by se rozhodovat podle jiných kritérií.
V případě
předčasného ukončení smlouvy (zrušení pojistné smlouvy) je pojištěný povinen všechny přiznané daňové úlevy
zpětně zahrnout do daňového základu v příslušném zdaňovacím období. Sečtou se všechny částky, o které byly za dobu trvání smlouvy sníženy jednotlivé daňové základy pojištěného, a tato výsledná částka se přičte k daněným příjmům za aktuální zdaňovací období. Tímto zpětným zdaněním se příslušný základ daně může dokonce přesunout do vyššího daňového pásma a
v konečném součtu tak může pojištěný zaplatit vyšší daně, než předtím na daních ušetřil.
Jak můžeme daňové úlevy uplatnit?
Pojišťovny vždy začátkem nového roku vystaví svým pojištěným klientům doklad o tom, kolik za uplynulý rok zaplatili na pojistném. Aby mohl klient daňovou úlevu uplatnit, musí tento doklad odevzdat na mzdové účtárně u svého zaměstnavatele (pokud je zaměstnán) nebo jej zahrnout do svého daňového přiznání za příslušné zdaňovací období. Daňové úlevy lze uplatnit jen za uhrazené pojistné pro pojištění základního rizika a rozšířené krytí (např. vážné choroby).
Na různá doplňující připojištění se daňové úlevy nevztahují.
Jak se vyhnout sankčním poplatkům?
V případě výplaty odbytného (odkupní hodnoty) při předčasné výpovědi smlouvy je, kromě zpětného zdanění všech uplatněných daňových úlev, ještě vyplacená kapitálová hodnota snížena o sankční poplatek. Zde se však podmínky jednotlivých pojišťoven liší, a to jak ve výši sankce (až 25 procent hodnoty odbytného), tak v době, po kterou je sankční poplatek uplatňován.
Chce-li se někdo vyhnout jak zpětnému zdanění, tak sankčním poplatkům, je někdy jedinou možností převést pojistku do
redukovaného stavu, do níž lze již vkládat jen mimořádné pojistné. Kapitálová hodnota pojistky v redukovaném stavu je dále snižována jen o technické poplatky a nebo u některých druhů pojistek i o rizikovou složku (V tomto případě je klient i nadále pojištěný.).
Nestačí-li však kapitálová hodnota na úhradu poplatků nebo i rizika, pojištění v redukovaném stavu předčasně zaniká. Sankčním poplatkům se tak vyhneme, ale předčasným zrušením pojistky nastane povinnost zpětného zdanění všech přiznaných daňových úlev. Proto je důležité, aby byla po celou dobu pojištění dostatečná výše kapitálové hodnoty, která zajistí uhrazení všech budoucích nákladů pojistky. Zajistit ji lze vložením již zmiňovaného mimořádného pojistného.
Technickým poplatkům se budeme na finančním serveru Centrum.cz Finance věnovat příští týden.