Největší světové ekonomiky se i dnes předháněly, kdo přijde s horšími informacemi. S první negativní zprávou přišla večer americká centrální banka. Ta totiž ve svém prohlášení uvedla, že rizika převažují spíš směrem k oslabení ekonomiky. Úrokové sazby ale prozatím ponechala na stávající úrovni, která je nejnižší za posledních 40 let. To si trh přeložil tak, že v brzké době nedojde k oživení americké ekonomiky a ani ke zvýšení úrokových sazeb. Naopak u úrokových sazeb je přitom velká pravděpodobnost, že dojde k dalšímu poklesu. Americký dolar na tuto zprávu ihned zareagoval dalším oslabením. Situace na trhu se změnila poté, co byly dnes zveřejněny děsivé zprávy o německém trhu práce. Počet lidí bez práce po sezónním očištění v Německu vzrostl na 4,46 milionu, což je nehorší dubnový výsledek od konce Druhé světové války. Opět se tak potvrzuje, jak by Německo potřebovalo snížit úrokové sazby. Obáváme se, že dokud nedojde ke snížení úrokových sazeb, německá ekonomika se neoživí. Slabá ekonomika je přitom hlavním důvodem německé nezaměstnanosti. Snahy vlády o snížení nezaměstnanosti za současného hlemýždího růstu budou proto jen málo úspěšné. Na domácím devizovém trhu mezitím panoval klid. Koruna k euru mírně oslabila, čímž pokračovala ve včera započatém trendu. Za dnešním kurzovým pohybem nestály žádné makroekonomické faktory, ale jen faktory čistě technické spojené s tím, jak se trh připravoval na zítřejší svátek. Včerejší prohlášení premiéra, že by uvítal oslabení koruny nemělo na obchodování zásadní vliv. Stejně tak ani záznam z jednání bankovní rady korunu nikterak neovlivnil. Zpráva opět potvrdila, že se centrální banka obává zvýšení inflačních očekávání spojených se vstupem do EU. Strach z inflačních očekávání pravděpodobně bude jedním z hlavních faktorů, který bude bránit snížení úrokových sazeb. Na zvýšení daní, které samo o sobě vyvolá inflaci, totiž hodlá centrální banka aplikovat institut výjimek. To v praxi znamená, že kvůli vyšším daním se úrokové sazby zvyšovat nemusí. ČNB dále připustila, že kdyby bylo zvýšení daní odloženo a zároveň pokračovaly desinflační tlaky, mohlo by se dokonce uvažovat i o dalším snížení úrokových sazeb. V praxi ale středoevropské centrální banky nehledí jen na vývoj inflace, ale i na vývoj úrokových sazeb v eurozóně. Včerejší prohlášení Fedu i dnešní statistika z Německa přitom naklání misky vah ve prospěch dalšího snížení úrokových sazeb ve světě. Vyloučit snížení úrokových sazeb i u nás by tak bylo zatím předčasné.