Ač je to k nevíře, Češi stále své peníze ukládají na termínované vklady, a to i přesto, že jim takto uložené peníze nejenže nic nevynášejí, ale naopak jim generují další ztráty. Jedinou obranu proti depresivním termínovaným vkladům vidí snad už jenom ve splátkových a leasingových nákupech, případně spotřebitelských úvěrech. Opravdu se dnes nevydělá vůbec na ničem? Zajímavou příležitost nabízí v poslední době - po posledním razantním snížení úrokových sazeb ČNB - stavební spořitelny. Evidentně patří mezi ty finanční instituce, které disponují dostatkem volných peněz (už například narůstá i počet úvěrů, které nabízejí stavebním firmám) a proto přicházejí na trh se stále novými a novými nápady a lákadly. Zatímco úročení řádných úvěrů ze stavebního spoření je v podstatě pevně dáno zákonem a nelze v něm nic moc nového objevit, nabízejí nebývalé možnosti překlenovací úvěry. A tak jsou jednotlivými stavebními spořitelnami postupně snižovány, aby více přitáhly klienty a ti je, samozřejmě, stále více využívají. Například u Raiffeisen stavební spořitelny činí minimální sazba překlenovacího úvěru 5,9 procenta ročně. To se samozřejmě odrazilo i v růstu zájmu o tyto úvěry, nehledě i na nízkou akontaci, která činí jen 20 procent z cílové částky. Také u Wüstenrot stavební spořitelny prý chystají snížení úrokové sazby; má prý dosáhnout hodnoty dokonce jenom 5,8 procenta. Podobně si vede i největší domácí Českomoravská stavební spořitelna. Nežene se ovšem ani tak za absolutně nejnižší hodnotou, ale přistoupila k výraznému zlepšení podmínek pro poskytování úvěrů, včetně zjednodušení administrativních kroků při jejich vyřizování. Aktuální úrokové sazby překlenovacích úvěrů nyní ČMSS nabízí s pevnou roční úrokovou sazbou od 6,3 procenta. Někteří čtenáři možná právě v tomto okamžiku namítnou: "Pletete páté přes deváté, co má společného ukládání peněz do matrace či na termínovaný vklad s překlenovacím úvěrem stavební spořitelny?" Možná se budeme divit, ale má. Jedná se totiž o půjčku a ta vždy nahrává - při snižování úrokových sazeb (to poslední se konalo v dubnu) - spíše dlužníkům než věřitelům. A stejně tak jako lidé nahradili "špatné" termínované vklady nákupy (v podstatě jakéhokoli) spotřebního zboží na splátky (a o tom jistě nebude nikdo ze čtenářů pochybovat) není důvod nenahradit nákupy spotřebního zboží něčím ještě trvalejším, než je spotřební zboží, například hodnotou vlastního bydlení. A o to právě jde. Český člověk se ještě dobře nenaučil "přeskakovat" v investičním moři z jedné investiční vlny na druhou. Zatím pouze "zvládl" tři vlny - hrr na kampeličky, hrr na termínované vklady a hrr na splátky. Možná přišel čas přiučit se z investiční abecedy trochu více. Ostatně proč ve Spojených státech po 11. září tak bedlivě sledují právě investice obyvatelstva do výstavby nových domů? able border="3" cellpadding="3" cellspacing="3" width="100%" bordercolor="#000080">