Může zaměstnanec dostat pokutu?

Ludvík Pospíšil
21. 1. 2002 5:00
Když něco provede malé dítě, dostane většinou pár pohlavků a je všechno v pořádku. Jak ale potrestat dospělého, který udělá nějaký ten přehmat v práci? Zaměstnavatelé mají téměř svázané ruce. Zákon jim totiž zakazuje dávat pokuty. Úplně bezbranní naši chlebodárci přesto nejsou .To, že se nám v práci něco nepovede, to se asi přihodí tu a tam každému z nás. Když nechybujeme příliš často, zaměstnavatel nad tím většinou přimhouří oko.

Když něco provede malé dítě, dostane většinou pár pohlavků a je všechno v pořádku. Jak ale potrestat dospělého, který udělá nějaký ten přehmat v práci? Zaměstnavatelé mají téměř svázané ruce. Zákon jim totiž zakazuje dávat pokuty. Úplně bezbranní naši chlebodárci přesto nejsou. To, že se nám v práci něco nepovede, to se asi přihodí tu a tam každému z nás. Když nechybujeme příliš často, zaměstnavatel nad tím většinou přimhouří oko. Lépe se přitom přimhuřuje nad malou nepozorností než nad opakovaným lajdáctvím. Co ale dělat, když už se na takového lajdáka narazí? Zákon podle pražského advokáta JUDr. Oldřicha Choděry zaměstnavatelům zakazuje, aby své ovečky pokutovali. Na peníze zaměstnavatel může sáhnout díky dvousložkovému platu Jedinou možností, jak roztěkaného pracovníka připoutat k zadané práci, je model dvousložkového platu. Když se zaměstnavatel s novým spolupracovníkem dohodne na tom, že bude kromě pevné částky dostávat pohyblivou část mzdy, dává mu to do ruky potřebnou zbraň, jak si dupnout. Pohyblivou složku přitom zaměstnanec může na své výplatní pásce nacházet každý měsíc, tedy za dobře odvedenou práci pravidelná odměna. Podle JUDr. Choděry není snížení nenárokové části platu pokutou: "To je jen zdůvodnění, proč zaměstnanec nedostane pohyblivou část platu." Na pevnou část zaměstnavatel nesmí sáhnout. To ale neplatí o pohyblivé složce, na kterou pracovník nemá nárok, kterou si musí zasloužit. Nehraje přitom roli, jak je vysoká tato část platu. Zaměstnavatel může lajdákovi sebrat celou netarifní část. Pokud prohřešek přeroste běžné meze a zaměstnavateli vznikne škoda, můžete vzít jed na to, že se bude o své peníze hlásit. Zaměstnavatel může vymáhat náhradu škody Ani když se už stane, že zaměstnavateli způsobíme škodu, nemá právo nám udělit jakoukoli pokutu. Má ovšem možnost vymáhat od nás náhradu škody, ale jen do výše čtyř a půl násobku hrubé měsíční mzdy. Pokud máte sjednané pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli, až dvě třetiny škody za vás zaplatí pojišťovna. Zaměstnancům šlape na kuří oka také zákoník práce Nejsou jen velké průšvihy, ale i menší prohřešky, které ztěžují provoz firmy a hlodají do pracovní morálky celého kolektivu, jako jsou pozdní příchody, zakázané kouření na pracovišti nebo třeba nepovolené návštěvy v prostorách firmy. I v těchto případech drží zaměstnavatel v ruce oprať, i když v dostihu spíš na dlouhou trať. Svým zaměstnancům může podle zákoníku práce pohrozit až výpovědí. Základním pravidlem tedy je, že nám zaměstnavatel nesmí sáhnout na tarifní, ve smlouvě pevně danou, část mzdy. Jeho jedinou možností, jak ukázat svou nevoli, je nevyplacení pohyblivé složky platu, tedy různých odměn. U menších prohřešků se musíme připravit na pokárání podle zákoníku práce a u větších, které našeho chlebodárce stojí peníze, i na vymáhání náhrady škody.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy