Po pádu dalších dvou českých bank se znovu otevírá otázka, jak poznat solidní peněžní ústav, není-li potenciální klient finančním analytikem, či nadšencem, který pravidelně hltá ekonomické zpravodajství. Jistou pomoc mu v tomto případě mohou poskytnout ratingová hodnocení udělovaná renomovanými agenturami. I když nic není stoprocentní. Trochu z historie V roce 1909 vydal John Moody Příručku cenných papírů železničního průmyslu, která obsahovala hodnocení 200 železničních společností. Není bez zajímavosti, že zpočátku platily poplatky za rating investoři, ale s boomem kopírek bylo (pro agentury) existenčně nutné účtování poplatků přesměrovat na hodnocené instituce. V současnosti nejuznávanější světové ratingové agentury Fitch, Moody´s Investors Service a Standard & Poor´s čerpají své renomé z události, která se odehrála v roce 1975. Tehdy americká Komise pro cenné papíry rozhodla o tom, že rating musí provádět celostátně uznávané agentury, a příslušná oprávnění udělila pouze výše jmenovaným institucím. Vzhledem k velikosti a významu amerického kapitálového trhu se postupně jejich, prakticky monopolní, postavení rozšířilo i na Evropu. Přes řadu nevýhod má tento stav jednu podstatnou přednost 3 agentury = 3 hodnocení = přehlednost. Více hodnotitelů s více způsoby hodnocení by mohlo vést k matení investorů a klientů. Česká realita Po malém historickém úvodu vám tedy nabízíme aktuální rating českých bankovních domů. A protože je u nás rating brán i nadále jako něco navíc, nebudete zahrnuti přílišným počtem údajů. Ratingová hodnocení dlouhodobých vkladů (závazků)

	Fitch	Moody´s	Standard & Poor's
Česká spořitelna	BBB+	A2	BBB-
ČSOB	BBB+	A1	BBB-
Komerční banka	BBB+	A1	BBB-
Živnostenská banka	---	A1	---

BBB+ (od Fitch) a A1 odpovídá hodnocení České republiky, a tak české subjekty nemohou dosáhnout lepších stupňů ratingu. Udělená hodnocení prakticky hovoří o silné schopnosti zmíněných institucí dostát svým závazkům, ale také o tom, že nejsou vybaveny příliš silnou imunitou proti negativním ekonomickým vlivům a událostem. Rozdíly mezi českou bankovní elitou prakticky neexistují. Ratingová hodnocení krátkodobých vkladů (závazků)

	Fitch	Moody´s	Standard & Poor's
Česká spořitelna	F2	Prime 1	A3
ČSOB	F2	Prime 1	A2
Komerční banka	F2	Prime 1	A3
Živnostenská banka	---	Prime 1	---

Hodnocení Prime 1, F2, A2 odpovídají hodnocení České republiky. Platí, že lepšího hodnocení české banky nemohly dosáhnout. Opět jsme svědky prakticky identického hodnocení, které světu zvěstuje jejich velmi silnou schopnost včasného splácení krátkodobých závazků. Odkazy na "matku" Není-li hodnocena samotná banka, pak se zpravidla odkazuje na rating jejího majoritního vlastníka. Z okruhu největších v České republice působících bank tak činí např. HVB Bank. Vzhledem k tomu, že mateřská banka sídlí v Německu, které má lepší rating než Česká republika, tak se může pochlubit lepším ratingem. O nedostižné Citibank se nemá ani cenu vyjadřovat. Prakticky poslední komerční banka v českých rukou eBanka pak využívá své příslušnosti ke skupině České pojišťovny, kterou Standard & Poor's ohodnotila na stupeň BBB-. Rizika Ani hodnocení ratingových agentur nemusí být to, co vás nemusí ochránit před ztrátami. Např. Enron tyto agentury přestaly hodnotit jako výhodnou investici až čtyři dny před krachem (prosinec 2001). Když k tomu přidáte fakt, že rating od renomovaných institucí si u nás nechávají zpracovat prakticky jen největší a státem očišťované peněžní domy, pak nemůžete být překvapeni, jak vyznívá pozitivně. Co z toho plyne? U velkých bank je prakticky jedno, jaký mají rating. Je to dáno jejich vlivem na celý bankovní sektor a v případě potíží prakticky jistou státní pomoc. Již jsme toho byli svědky a Konsolidační agentura nám za to (tj. očištění bank před i při privatizaci) snad jednou vystaví konečný účet. Nezbývá než doufat, že se jednou i u nás ustálí nějaká norma usnadňující klientům i laickým investorům identifikaci solidních peněžních domů. Možná by pomohlo, kdyby byl nějaký jednotný způsob hodnocení povinný pro všechny banky.