České domácnosti si půjčují stále více peněz. Proč také ne, úrokové sazby jsou minimální nabídka nejrůznějších typů úvěrů široká. Ovšem lidé mají stále častěji problémy se splácením úvěrů. Aspoň tak to vidí Česká národní banka a začíná bít na poplach. To je její problém, řekneme si, ale pozor na exekutory! Zabavování osobního majetku a vystěhovávání neplatičů se začíná zabydlovat už i u nás. Nechval dne před večerem Důvodů, proč si Češi stále častěji půjčují peníze, je hned několik. Mezi hlavní lákadla bezesporu patří dlouhodobě nízké úrokové sazby, ochota finančních institucí půjčovat peníze, vysoké reálné mzdy a stabilní ceny. Tato příznivá "úvěrová" situace však nemusí trvat věčně. Podmínky, které nás k půjčkám přivedly, se mohou velice rychle změnit a naši situaci zvrátit. Předně nám akutně hrozí zvolnění dynamiky růstu mezd a riziko nezaměstnanosti. Některé skupiny dlužníků, zvláště živnostníky, může ohrozit i pokles jejich aktivit v souvislosti se slábnoucí ekonomikou. A co pak, jak budeme své dluhy splácet? Neschopnost splácet - exekuce Dávno pryč jsou časy, kdy se mohli dlužníci bankám vysmívat. Do České republiky totiž konečně dorazily exekuce. A exekutoři rozhodně nepracují v rukavičkách. Na vlastní kůži se o tom přesvědčuje stále více našich spoluobčanů. Exekutoři se jdou tvrdě za svým a jsou většinou úspěšní. Mimosoudní exekuce je nejrychlejší způsob, jak vymoci z neochotného dlužníka peníze. Banka si k ní může vybrat kteréhokoliv ze soukromých exekutorů. Pak už jdou věci rychle. Nejdříve náš věřitel, a nemusí to být jenom banka, podá k soudu prvního stupně návrh na nařízení exekuce. Soud musí do 15 dnů vydat rozhodnutí o nařízení exekuce na majetek dlužníka. Na soukromém exekutorovi pak je, aby vypátral a zajistil majetek dlužníka. Exekutor si také sám volí metody vymáhání peněz. A pozor, má v tomto bodě velmi širokou pravomoc. Nicméně dlužník není úplně bezbranný. Proti nařízené exekuci se může do 15 dnů po doručení exekučního nařízení odvolat k soudu druhého stupně. Přesto má exekutor právo, ještě než dlužník podá odvolání, jeho věci sepsat, odvést je a uschovat. To mu zákon přímo ukládá. Nesmí je však prodat dříve, než uplyne ona 15denní odvolací lhůta. V případě odvolání musí dále čekat na rozhodnutí soudu druhého stupně. Ten většinou rozhoduje do půl roku. V případě, že odvolání dopadne v neprospěch dlužníka, exekutor zabavené věci prodá a peníze předá věřiteli. Dluh se nám však pěkně prodraží i v případě, že budeme v odvolání úspěšní. Odměna exekutorovi totiž činí 15% z vymožené částky a neplatí ji věřitel, ale dlužník. Role ČNB Rizika v podobných případech jsou, jak vidno, spíše na straně domácností, než bank a jiných finančních společností. Navíc aktivita různých splátkových a leasingových společností ani nepodléhá bankovnímu dohledu ČNB. Jinými slovy, centrální banka může pouze varovat a burcovat občany k větší pozornosti, nic víc. A jak se zdá, začala právě teď, asi ví proč. Jak předejít problémům? Pokud se chceme vyvarovat nepříjemnostem s nesplácením úvěrů, měli bychom předem ujasnit, zda-li nemůže v budoucnu nastat situace, kdy nebudeme moci úvěr splácet. Rodinná finanční analýza by se měla zejména ptát: Jak je jisté, že si udržím své zaměstnání? Které ceny mohou růst a ohrozit provoz mé domácnosti? Nebude lepší omezit zbytečné výdaje, než dovolit exekutorovi vstup do mé domácnosti?