Má smysl podpora stavebního spoření?

Martin Hrdý
30. 1. 2003 0:00
Klienti stavebních spořitelen získávají od státu roční podporu až do výše 4500 Kč. Podpora je velmi populární a nejen kvůli ní se těší stavební spoření takové popularitě. Je ale otázkou, zda je tato podpora odůvodnitelná a zda nelze řešit podporu bydlení efektivnějším způsobem. S nadsázkou lze říct, že by mohla být státní podpora docela dobře zrušena a nestalo by se vůbec nic.

Klienti stavebních spořitelen získávají od státu roční podporu až do výše 4500 Kč. Podpora je velmi populární a nejen kvůli ní se těší stavební spoření takové popularitě. Je ale otázkou, zda je tato podpora odůvodnitelná a zda nelze řešit podporu bydlení efektivnějším způsobem. S nadsázkou lze říct, že by mohla být státní podpora docela dobře zrušena a nestalo by se vůbec nic. Systém státní podpory stavebního spoření je v ČR velmi jednoduchý. Každý, kdo naspoří ročně alespoň 18000 Kč ve stavební spořitelně, má nárok na podporu ve výši 4500 Kč. Tato podpora tedy představuje za první rok spoření efektivní výnos minimálně 25 procent ročně (bez započtení připsaného úroku). V současné době prakticky každý, kdo si může dovolit spořit alespoň 1500 Kč měsíčně, využije k tomuto na místo spořícího účtu u banky stavební spořitelnu. Současná výše podpory se nevztahuje na stavění, se kterým má v podstatě společný pouze název. Stavební spoření je výjimečně populární produkt právě proto, že ho může využívat každý. V rámci politiky bydlení je ale jeho význam naprosto minimální. Faktická podpora bydlení, kterou nabízejí stavební spořitelny, spočívá až v následném daňově zvýhodněném hypotečním úvěru. Banka nebo stavební spořitelna? Současné stavební spoření je tedy v podstatě bankovním produktem, který podporuje stát. Problémem je, že i když není podpora přímo vázána na pořízení bydlení, jsou účty u stavebních spořitelen extrémně zvýhodněny oproti ostatním spořícím produktům. To je dobře vidět na tom, kolik si stavební spořitelny účtují na nejrůznějších poplatcích. Která banka chce za otevření běžného účtu poplatek 3000 Kč? V rámci spořících účtů je běžné, že banky neúčtují žádné poplatky za vedení účtů. Stavební spořitelny účtují většinou roční poplatek 180 Kč až 240 Kč. Stavební spořitelny nabízejí vyšší úrok z vkladu, ten je ale fixní, stejně jako úrok z úvěru. Není také nikterak zarážející, že jsou to právě stavební spořitelny, které nejvíce brojí proti rušení současného systému státní podpory. Přišly by totiž o obrovskou konkurenční výhodu a musely by začít opravdu bojovat o klienta. Občan-stát-občan Další problém spojený se současným systémem státní podpory vychází z veřejných financí. Dnes již stavebně spoří prakticky každý, kdo platí daně. Stát tedy peníze na podporu stavebního spoření od skupiny lidí nejdříve vybere a pak je prakticky té samé skupině lidí opět vrátí. Vrácená částka bude přirozeně nižší o náklady státní správy spojené s celým úkonem. Podstatně efektivnějším řešením by byl systém daňových úlev, kdy by občané tuto daň vůbec nemuseli platit. Výsledek by byl podobný, pouze by nedocházelo ke zbytečnému transferu peněz od daňových poplatníků do státní kasy a od státu ke stavebně spořícím (taktéž daňovým poplatníkům). Účelnost podpory Aby státní podpora opravdu pomáhala lidem k bydlení, měla by být na bydlení přímo vázána. Mohla by tedy být zpětně poskytována pouze těm, kteří doopravdy začali stavět. V takovém případě by mohla být její výše i podstatně zajímavější. V případě klientů stavebních spořitelen, kteří si pouze spoří na auto, není důvod, proč by měli těžit ze stejně vysoké podpory. I zde by ovšem mohlo být vhodnější nenabízet peníze prostřednictvím státního příspěvku, ale spíše formou daňových úlev. Důvodem by bylo opět omezení dvojího transferu peněz mezi daňovým poplatníkem a státem. Podpora stavění a DPH V rámci podpory stavění existuje hned několik podpor. Ta v rámci stavebního spoření (i když zde je podpora stavění vskutku diskutabilní), státní příspěvek k hypotečnímu úvěru a možnost odpočítat si splátky úroku od daňového základu. Na druhé straně je při postavení nového domu nezbytné zaplatit v rámci ceny DPH ve výši 5 procent. Vezmeme-li si modelový příklad, kdy stavíme domek v ceně 2.5 milionu korun, pět let stavebně spoříme a bereme si hypoteční úvěr ve výši 1 milionu korun, získáme dohromady na podporách (počítáno podle současné hodnoty) o 38 tisíc méně, než zaplatíme na DPH. Nebylo by tedy jednodušší podporovat bytovou a domovní výstavbu tím, že by se zrušily všechny formy podpory stavění společně s DPH nově postavených domů? Výsledný efekt by byl podobný (soudě podle více modelových případů), celý proces by byl ale nesrovnatelně jednodušší (a levnější).

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy