I dnes dolar pokračoval na světových trzích v prudkém propadu. Během dne se posunul až k hodnotě, které naposledy dosahoval v lednu 1999. Je tedy prakticky nejslabší od zavedení eura. Důvody oslabování dolaru zůstávají již několik dnů neměnné. Jsou jimi zklamání z výkonnosti americké ekonomiky, vysoký schodek běžného účtu americké platební bilance a nízké americké úrokové sazby, které nepředstavují pro zahraniční kapitál žádné lákadlo. Propad dolaru vůči většině světových měn nepřestává bezprostředně ovlivňovat i českou korunu. Ta nyní k dolaru dosahuje až na své šestileté maximu. Naposledy byla koruna takto silná v lednu 1997. Silná koruna sice vybízí k úvahám, že lidé chystající se na dovolenou do dolarových oblastí by měli výhodného kurzu co nejrychleji využít a dolary okamžitě nakoupit. Zatím ale není důvod k žádné panice. Je sice pravděpodobné, že v následujících dnech by se mohla dostavit mírná korekce a koruna by mohla k dolaru mírně ztratit, ovšem z dlouhodobějšího pohledu zůstane koruna i nadále k dolaru velmi silná. Americká ekonomika totiž svou výkonnost dozajista v krátkém čase výrazně nezlepší. Slabý dolar však již pomalu začíná komplikovat život řadě vývozně orientovaných firem. České podniky, které vyváží do dolarových oblastí, jsou v menšině, ale v následujících měsících je čekají těžké časy. Jedinou možností, jak s nepříznivým kurzem bojovat, je zajištění na derivátovém trhu. Protože koruna zůstane k dolaru silná ještě po delší dobu, zajištění se určitě vyplatí. V těžké situaci se ale ocitá i řada evropských podniků. Například německý výrobce spotřební ekonomiky Henkel značně zklamal své akcionáře, když oznámil, své čtvrtletní hospodářské výsledky zaostávající za odhady. Jako hlavní důvod uvedl silné euro a nejistý výhled světové ekonomiky. Kurzové riziko však zůstane strašákem středoevropských firem, a to i českých, ještě po relativně dlouhou dobu. Je totiž stále jasnější, že rychlé zavedení eura je stále méně pravděpodobné. My již delší dobu tvrdíme, že kvůli neradostnému stavu veřejných financí se České republice nepodaří splnit Maastrichtská kritéria dříve než v roce 2008 a velmi střízlivým datem pro přijetí eura je pak až rok 2010. Tuto myšlenku dnes podpořil i guvernér Maďarské centrální banky Zsigmond Járai. Podle něho se zavedení eura v Maďarsku zřejmě opozdí do let 2009-10 právě z důvodu deficitu státního rozpočtu. Je přitom vysoce pravděpodobné, že jednotlivé středoevropské země nepřijmou euro každá zvlášť, ale naopak společně. Markéta Šichtařová