V dnešní době se hodně mluví o pojistných podvodech. Nejvíce podvádějí motoristé, prudce roste i počet úmyslně založených požárů. A co pojišťovny, nepodvádějí také?
Pojišťovny vloni uhradily přes 2,6 miliónu nejrůznějších škod v hodnotě přes 56 miliard korun. Domácí pojišťovny tvrdí, že 14 procent všech nahlášených škod jsou pojistné podvody. Tento fakt je jedním z důvodů, proč pojištovny neustále zvyšují sazby pojistného. Bohužel na to nedoplatí podvodníci, ale poctiví klienti.
Pojištění a spekulace
Zatímco zloději, lumpové a počasí rizika vytvářejí, pojištění je pomáhá rozptylovat. Když platíme pojištění svého domku, jako bychom se s pojišťovnou sázeli, zda nám dům shoří, nebo ne. Pokud neshoří - a to je velice pravděpodobné - přijdeme o sázku, o pojistné. Jestliže ale dům shoří, "vyhráli" jsme a pojišťovna musí část škody (obvykle) platit. Samozřejmě se jí to moc nelíbí. A proč jenom část škody? Aby se vyloučilo tzv. morální riziko, pokušení majitelů domů, kteří jsou ve finanční tísni financovat své problémy poněkud nestandardním způsobem. Možná také mají někteří klienti rádi požární stříkačky nebo vzrušení z hořící střechy nad hlavou. Tak se pojišťovny chrání proti nepoctivým klientům. Jenže kdo ochrání poctivé klienty? Svaté totiž nejsou ani pojišťovny. Vymlouvají se na kde co, na rostoucí počet krádeží, na růst pojišťovacích podvodů - a zvyšují pojistné a komplikují výplaty pojistných událostí.
Chamtivost
Na počátku každého podvodu, nejen pojišťovacího, stojí vždy lidská chamtivost. Lidé, ale stejně tak i instituce (!) často chtějí za nic nebo za velmi málo hodně. Na jedné straně tak stojí skupina podvedených, do které patří mimo jiné společně jak pojišťovny, tak i pojištění - jejich klienti - a na druhé podvodníci. Mezi oběma póly najdeme dlouhou řadu různých finančních produktů, smluv a poctivých či nepoctivých, loajálních nebo neloajálních prodejců a zprostředkovatelů. Všichni a všechno dohromady vytváří možnosti a příležitosti. Není proto od věci být dobře informováni.
Žádná otázka není hloupá
Proto není žádná otázka hloupá. Většinou se stydíme veřejně přiznat neznalost a tak často, k naší škodě, jen mlčky přikyvujeme. Dokonce i tenkrát, kdy by měla být z naší strany správná otázka položena. Kvůli mlčení například řada lidí při prvních záplavách na Moravě, ale dokonce i o pár roků později v Čechách ani netušila, že nejsou proti povodním vůbec pojištěni. A pojišťovny? Nic moc svým klientům před povodněmi nevysvětlovaly. Nechtěly urážet jejich intelekt nebo tak činily spíš záměrně? Těžko uvěřit prvnímu tvrzení, když víme, že jim špatné smlouvy ušetřily peníze.
A jiný příklad. Obvykle velmi pozorně porovnáváme, přijde-li nás levněji žehlička nebo jiné zboží v obchodě U anděla, nebo U supa a vyhodnocujeme každou ušetřenou desetikorunu. Přitom ale bez přemýšlení platíme celé roky pojištění, které se, až k něčemu zlému opravdu dojde, ukáže být naprosto nefunkční a zbytečné. Také proto není žádná otázka hloupá. Nejlepší obranou ve finančních a pojistných věcech jsou proto vlastní znalosti.
Pojistný produkt, smlouva, prodejci a zprostředkovatelé
Základním předmětem nabídky je samozřejmě pojistný produkt. Nesázejme však slepě na jméno renomované pojišťovny, nebo na její nabídku. Ne, že by nás chtěla a priori ošidit, ale nabízený produkt nemusí vyhovovat našim potřebám. Dalším a ještě větším problémem jsou prodejci a zprostředkovatelé. Ti samozřejmě mají jediný cíl - prodat. Ostatně jsou za svůj úkol honorováni. A tak často prodávají, jak se říká, "chladničky eskymákům". Eskymáci se, pokud koupili špatně, zlobí a údery oplácejí. Často, bohužel, tím nejhloupějším způsobem - podvodem. A znovu, co pojišťovny, pomáhají svým potenciálním klientům? Ne, obvykle k praktikám prodejců a zprostředkovatelů mlčí. Dobře vědí, že chycená rybička ze sítě jen tak neunikne a pojistné mechanismy je před podvodníky a pojišťovacími podvody dobře ochrání.
Zajímavé skutečnosti
| ● Pojišťovny jsou snad jediné finanční instituce, které de facto absolutní škodu nikdy neutrpí, poněvadž je chrání pojišťovací matematika a pojišťovací mechanismy. Jejich škody jsou pouze relativní. Jsou tedy pojišťovny opravdu jedinými chudáky při pojišťovacích podvodech, byť samozřejmě podvod je podvod? |
| ● Jsou pojišťovny, diplomaticky řečeno, opravdu jen velmi opatrné nebo těží při jednání s drobnými pojištěnci ze své silné vyjednávací pozice? |
| ● Kapitolou samou pro sebe je mechanika podvodu. Podvádět totiž může i pojišťovna - protahováním či dokonce nevyplacením smluvně dohodnutého plnění. Můžeme si být stoprocentně jisti, že touto formou pojišťovny nepodvádí? |
Závěrem
Pojistné podvody jsou bezpochyby špatné a odsouzení hodné činy. Nicméně pojišťovny mají na své straně několik jednostranných konkurenčních výhod: pojistné podvody jsou mediálně zajímavé a jejich rozsah a dopad jsou často pojišťovnami zveličovány. Ani silová pozice pojišťoven nedává drobnému pojištěnci moc šancí. Snad i proto lidé proti pojišťovacím podvodům otevřeně nevystupují a často je i tiše schvalují.
