Do vánočního výbuchu už zbývají jen hodiny a předvánoční tikání je slyšet na každém kroku. Ne vždy jsme ale stačili naše peněženky před Vánocemi dostatečně nakrmit. K tomu, aby Štědrý večer nebyl skutečným výbuchem, může přispět nákup v zahraničí. Jeho cenu stlačuje dolů vracení daně z přidané hodnoty. Ale pozor, až budete nakupovat ježíška u sousedů, dávejte si pozor, abyste nemuseli platit clo. Vrácení daně z přidané hodnoty můžeme s výjimkou Slovenska využít ve všech zemích, které sousedí s Českou republikou. Pokud se rozhodnete nakoupit ježíškovskou nadílku nebo třeba i suroviny na cukroví v Německu, Rakousku a Polsku, máte dvě možnosti jak získat kus zaplacených peněz zpět. V obou případech se vám do kapsy vrátí daň z přidané hodnoty. Buď vám peníze vyplatí přímo obchodník, nebo zprostředkovatelská firma. Obojí má svá pro i proti. Až budete v zahraničí nakupovat, informujte se, jestli váš obchodník vrací daň z přidané hodnoty. Většinou to zjistíte podle samolepky na dveřích nebo na pokladně, na které bude něco jako tax free shopping nebo tax refund. I když vracení daně z přidané hodnoty je rozšířená praxe, přesto některým obchodníkům může dělat potíže. V takovém případě se raději porozhlédněte po konkurenci, která má s vracením daně zkušenosti. Když zboží zaplatíte, vyžádejte si zvláštní formulář na vrácení daně. Velké obchodní domy tyto formuláře vystavují ve zvláštním oddělení nebo v informacích. Aby vám formulář vypsali, požádají vás o účtenku za zaplacené zboží. Formulář si necháte potvrdit na hranicích. Protože výrobek bude chtít vidět celní úřad, nemůžeme vrácení daně z přidané hodnoty požadovat u zboží, které si objednáme např. poštou. K čemu jsou refundační společnosti? Poté, co si zaplaceného ježíška dovezeme do České republiky, můžeme žádat vrácení daně z přidané hodnoty. Buď se s potvrzeným formulářem vrátíme do obchodního domu, kde jsme nakupovali, a necháme si vrátit peníze přímo v zahraničí, nebo využijeme služeb refundačních společností, které nám daň vyplatí přímo v České republice. Refundační společnosti mají smlouvy s některými bankami nebo třeba cestovními kancelářemi, které nám potom vrácené DPH dají na ruku. Daň z přidané hodnoty dostaneme buď v cizí měně nebo v českých korunách. To se liší společnost od společnosti. Refundační společnosti si za své služby strhávají určité procento z vyplacené částky. Když se rozhodnete dojet si pro peníze přímo do zahraničí, dostanete sice zpět celou daň, ale tu můžou spolknout náklady na cestu. Refundační společnosti si zase něco strhnou, jejich služby se přesto můžou vyplatit. Když si koupíte v Německu např. televizor za tisíc marek, refundační společnost vám vrátí zhruba sto marek. Jestli se vám vyplatí zajet si ještě jednou za hranice nebo jestli dáte vydělat refundačním společnostem, to už si každý musí spočítat sám. V Polsku musíme nakoupit nejméně za 200 zlotých Minimální útrata se liší podle jednotlivých zemí. Za kolik nejméně musíme nakoupit, aby se k nám mohla vrátit daň z přidané hodnoty, určuje zákon nebo obchodníci nebo refundační společnosti. Např. polské zákony vrácení daně z přidané hodnoty umožňují od dvou set zlotých nahoru. Obchodníci a refundační společnosti ve Spolkové republice s vámi zase nebudou chtít nic mít u nákupu pod padesát marek. A co Slovensko? Na Slovensku se nám předvánoční nákupy vyplatí nejdřív napřesrok, protože odpovídající zákon vracení daně z přidané hodnoty umožňuje až od Nového roku. Daň z přidané hodnoty dělá 22 procent na průmyslové zboží a 6 procent na potraviny. Předvánoční nákup může prodražit clo Cenové rozdíly mezi Českou republikou a sousedními státy můžou být u některého zboží opravdu zajímavé. Nenechte se ale překvapit, až od vás budou chtít na hranicích clo. Bezcelně si totiž můžeme dovézt výrobky jen do šesti tisíc, děti do patnácti let do tří tisíc korun.