Máte problémy s bankami, s délkou doby převodu nebo připsání finančních prostředků na váš účet? Nevyřizují banky dostatečně rychle vaše reklamace? S nástupem nového roku máte v boji s bankami další zbraň. Po veřejném ochránci práv, který má pod palcem především státní instituce, přichází na scénu finanční arbitr. Díky němu by měla vymizet zdlouhavá a nákladná soudní jednání. Funkce finančního arbitra spatřila světlo světa v květnu roku 2002, kdy Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu. Co můžeme od finančního arbitra čekat? Co řeší finanční arbitr? 1) Spory mezi bankami a jejich klienty vzniklé při převodu finančních prostředků, a) jestliže výše jednotlivého příkazu k převodu nepřesahuje 50 tisíc eur, přibližně 1.5 milionu korun. b) a zároveň se jedná o - tuzemský platební styk - převod peněz do států Evropské unie - nebo převod peněz do Lichtenštejnska, Norska a na Island. 2) Spory mezi institucemi vydávající elektronické platební prostředky a držiteli těchto platebních prostředků. V praxi by to mělo zahrnovat např. situace, kdy klient zaznamená, že se mu z účtu ztratila nějaká částka nebo vinou banky dojde ke zpoždění převodu finančních prostředků apod. a banka se nemá k nápravě ani k náhradě škody. Stěžovat si může nejen odesilatel, ale i příjemce peněz. Na českého arbitra se můžou obracet i čeští klienti, kteří mají účet u zahraničních bank. Kdo bude arbitr? Arbitra volí na pětileté funkční období Poslanecká sněmovna. Takto zvolené osoby mají mít dobrou pověst, dostatečnou kvalifikaci a zkušenosti. Při výkonu své funkce se musí zdržet všeho, co by mohlo budit pochybnosti o jejich nepodjatosti. Prvním českým arbitrem byl 11. prosince 2002 zvolen Otakar Schlossberger.

Kdo je Otakar Schlossberger? Otakar Schlossberger nastoupil do funkce prvního českého arbitra z Raiffeisenbank, kde vedl odbor platebního styku. Zároveň zastával post předsedy Komise pro platební styk a platební instrumenty.

Schlossberger v rozhovoru pro Hospodářské noviny (13. prosince 2002) uvedl, že bude pracovat na tom, aby kontakt na jeho úřad našli nespokojení klienti na webu ČNB. Do Vánoc se mu to ovšem nepodařilo (nebo jsem špatně hledal). To však není jediná nepříjemnost. Poslanecké sněmovně se zatím nepodařilo zvolit ani zástupce arbitra. Řízení před arbitrem Návrh na zahájení řízení podávají nespokojení klienti finančních institucí. Řízení může být zahájeno, pokud klient doloží, že danou instituci neúspěšně vyzval k nápravě a nebude se zároveň této nápravy domáhat u soudu. Protože zákon o finančním arbitrovi má přinést ochranu zejména "běžným občanům", je v něm zakotveno, že na žádost navrhovatelů jim arbitr poskytuje pomoc při sepsání, podání nebo doplnění návrhu. A aby toho nebylo málo, řízení před arbitrem není zpoplatňováno, což může ve svém důsledku prakticky přinést klientům bank zvýšenou možnost obrany. Po zahájení řízení bude finanční instituce (nejčastěji pravděpodobně banka) vyzvána, aby se do třiceti dnů k situaci vyjádřila. Řízení, jehož součástí může být i podání ústního vysvětlení, bude končit nálezem. Do patnácti dnů od doručení tohoto nálezu můžou obě strany podat námitky. Arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, čímž nález nabude právní moci a stane se vykonatelný. Na to, zda finanční arbitr naplní očekávání, si budeme muset počkat až na dobu jeho skutečného fungování. Jako u každého nového úřadu záleží především na jeho startu, jestli si vybude takové renomé, aby již jen svou samotnou existencí působil preventivně.