Kromě zdrojů z fondů Evropské unie, které podporují podnikání přes operační programy, existují ještě další příležitosti, jak malé a střední firmy mohou získat podporu pro svůj projekt. Tím je účast v grantu vypsaném přímo v Bruselu.

Přímé programy

Finanční podpora v takzvaných přímých programech je většinou oborově zaměřena, například do životního prostředí, výzkumu a vývoje, vzdělávání a podobně, a je navrhována a aplikována různými slokami (nejčastěji je to Generální ředitelství) Evropské komise. Malé a střední podniky žádají o granty či jiné formy podpory z těchto programů přímo v Bruselu.

To znamená samozřejmě větší náročnost na administrativní část projektů a rovněž komplikovanější komunikaci. Typ podpory a celkové podmínky pro žadatele se liší dle konkrétního programu, obecně by však měly naplňovat zásady udržitelného rozvoje, přidané hodnoty a přeshraničního rozsahu.

Projekty by měly tedy mít mezinárodní charakter s účastí subjektů z různých zemí Evropské unie. Většinovým pravidlem je také požadovaná míra vlastní spoluúčasti předkladatelů projektu, tedy určitou část nákladů musí žadatel hradit ze svého.

Mezi tyto nástroje přímé podpory patří například LIFE. Program je věnován zejména ochraně životního prostředí a má přispívat k vypracování, realizaci a aktualizaci komunitární politiky (vymezené v šestém akčním programu životního prostředí) a legislativy v této oblasti.

Evropská unie tak rozdělí v letech 2005 a 2006 celkem 317 miliónů eur (tedy asi 9,82 miliardy korun). Více informací lze získat na internetové stránce (http://europa.eu.int/comm/life/home.htm).

Výzkum a vývoj

Dalším z nástrojů přímé podpory je takzvaný šestý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj. Program podporuje formou takzvaných řad hoc grantů výzkum a technologický rozvoj v jednotlivých odvětvích. Pro malé a střední podniky bylo na programové období 2002 a 2006 vyčleněno 2,2 miliardy eur (68 miliard korun), což přestavuje nejvyšší rozpočet v historii.

Podnikatelé a firmy mohou čerpat peníze v sedmi takzvaných prioritních oblastech výzkumu: genotyp a biotechnologie pro zdraví, technologie informační společnosti, nanotechnologie a nanověda, aeronautika a vesmír, bezpečnost potravin, udržitelný rozvoj a ekonomické a sociální vědy.

Zájemci o bližší informace je mohou nalézt na internetové stránce (http://europa.eu.int/comm/research/fp6/index_en.html). To vše vypadá na první pohled značně komplikovaně. Nemusí se však jednat vůbec o záležitosti odtržené od každodenní reality a pro malé a střední firmy nedosažitelné.

Naopak řada subjektů ze "starých" zemí Evropské unie se soustřeďuje právě na tyto projekty, protože plošné programy jsou pro ně většinou kvůli vyšší úrovni domácí ekonomiky nedostupné.

Spojení velkých a malých

Paradoxně na těchto programech participují i některé velké mezinárodní firmy. Možné schéma může vypadat například následovně. Velký koncern potřebuje vyvinout novou generaci výrobků. Iniciuje proto vznik mezinárodního konsorcia vědců, univerzit, malých a středních firem, které daný úkol realizuje a věc dotáhne až do fáze prototypu.

Koncern podpoří konsorcium v rozjezdu, lobuje u lidí, kteří rozhodují o přidělení grantu, a tak dále, přičemž sám v projektu vlastně nikde ani nefiguruje. Pokud vše dobře dopadne, odkoupí pak výsledek a využije ve své podnikatelské činnosti.

A polovinu nákladů Jaký to má efekt?

Z grantu Evropské unie může být podpořeno až padesát procent nákladů na takovýto výzkumný projekt. Zúčastnění řešitelé získávají šanci účastnit se na slunné úrovni něčeho zajímavého a onen sponzorující koncern získává výsledek za cenu podstatně nižší, než by činily náklady na vlastní výzkum a vývoj.

Vypadá to možná trochu komplikovaně, ale pokud se takovýto postup podaří jednou vyladit, nic nebrání jeho opakování.

Programy a podpory unie představují zajímavé příležitosti, jsou předmětem každodenních jednání, licitací a přiznejme si, že i soutěže mezi jednotlivými zeměmi, podnikatelskými subjekty, zprostředkovateli, poradci a tak dále.

Operační programy se staly již součástí podnikatelské reality v České republice. Nyní by se zájemci měli zaměřit i na výše uvedené sofistikovanější programy. Představují totiž nezanedbatelnou příležitost, která není zatím nově přistoupivšími zeměmi plně využívána. Autor je pracovníkem České spořitelny

Přímá podpora EU pro malé a střední firmy

Kromě zdrojů z fondů Evropské unie existují ještě další příležitosti, jak malé a střední firmy mohou získat podporu pro svůj projekt. Tím je účast v grantu vypsaném přímo v Bruselu. Finanční podpora v takzvaných přímých programech je většinou oborově zaměřena, například do životního prostředí, výzkumu a vývoje, vzdělávání a podobně.

Malé a střední podniky žádají o granty či jiné formy podpory z těchto programů přímo v Bruselu. To znamená samozřejmě větší náročnost na administrativní část projektů a rovněž komplikovanější komunikaci.

Typ podpory a celkové podmínky pro žadatele se liší dle konkrétního programu. Projekty by měly tedy mít mezinárodní charakter. Většinovým pravidlem je také požadovaná míra vlastní spoluúčasti.