Známé rčení "Až se zima zeptá..." nemusí platit jen pro zahrádkáře a motoristy, ale vůbec pro nás pro všechny. Až se jednou důchod zeptá, co jsme dělali v mládí, s penzijním připojištěním se mu můžeme odvážně podívat do očí. Jeho výhody zcela oceníme asi až ve stáří, kdy budeme mít zajištěn přísun peněz nejen ze státní pokladny, ale také právě z penzijního připojištění. A protože se stát o starost o seniory rád podělí, podporuje i penzijní připojištění. Jestli ho ještě nemáte, určitě by stálo za hřích.
Známé rčení "Až se zima zeptá..." nemusí platit jen pro zahrádkáře a motoristy, ale vůbec pro nás pro všechny. Až se jednou důchod zeptá, co jsme dělali v mládí, s penzijním připojištěním se mu můžeme odvážně podívat do očí. Jeho výhody zcela oceníme asi až ve stáří, kdy budeme mít zajištěn přísun peněz nejen ze státní pokladny, ale také právě z penzijního připojištění. A protože se stát o starost o seniory rád podělí, podporuje i penzijní připojištění. Jestli ho ještě nemáte, určitě by stálo za hřích.
Účastníci penzijního připojištění si můžou ze základu daně z příjmu odečíst částky nad 6 000 Kč ročně, které zaplatili na příspěvcích na penzijní připojištění. Z daňového základu si neodčítáme příspěvek, který nám věnoval zaměstnavatel. To znamená, že si můžeme odečíst pouze to, co jsme zaplatili ze svého. Částku do 6 000 Kč ročně si ze základu srazit nemůžeme proto, že na ní dostáváme státní příspěvek. V jednom daňovém přiznání, tedy za jeden rok si můžeme odečíst nejvíce 12 000 Kč. Kolik si můžeme srazit na daních při různé výši měsíčních příspěvků ukazuje následující tabulka.
able border="5" width="100%" bordercolor="#000080">
Kolik měsíčně přispíváme? |
Kolik si můžeme odečíst z daňového základu? |
500 Kč a méně |
0 Kč |
600 Kč |
1200 Kč |
700 Kč |
2400 Kč |
800 Kč |
3600 Kč |
900 Kč |
4800 Kč |
1000 Kč |
6000 Kč |
1100 Kč |
7200 Kč |
1200 Kč |
8400 Kč |
1300 Kč |
9600 Kč |
1400 Kč |
10800 Kč |
1500 Kč |
12000 Kč |
Pokud přispíváme měsíčně méně než 500 Kč, daňových úlev nevyužijeme. Za rok totiž na příspěvcích zaplatíme právě těch 6 000 Kč, které si z daňového základu odečíst nemůžeme. V plné míře si naopak daňových zvýhodnění vychutnáme, když každý měsíc dáme na penzijní připojištění 1 500 Kč. Za rok to dělá celkem 18 000 Kč, ze kterých si můžeme odečíst nejvýše povolených 12 000 Kč. O tuto sumu se nám nesníží přímo daň, ale jen částka, ze které si daň vypočítáváme. Pokud bychom měsíčně odkládali na penzijní připojištění ještě víc, nedostaneme na peníze nad 1 500 Kč měsíčně ani státní podporu a ani nemůžeme využít daňovou úlevu. Potom stojí za úvahu peníze uložit jinam.
Našim daním se uleví jednou ročně, a to za celý rok nazpět. Nemůžeme si tedy snížit zálohy na daň. Vždy v lednu bychom měli dostat od společnosti, u které jsme si zřídili penzijní připojištění, potvrzení o tom, kolik jsme měsíčně přispívali a kolik si tedy za celý rok můžeme odečíst z daňového základu. Toto potvrzení přiložíme k daňovému přiznání a odevzdáme v příslušném termínu, tedy do 31. března, našemu daňovému úřadu. Pokud nám daňové přiznání zpracovává podniková účtárna nebo daňový poradce, patří potvrzení o výši zaplacených příspěvků na penzijním připojištění do jeho rukou.
Kromě toho, že si můžeme odečíst určitou sumu z daňového základu, je tu ještě druhá výhoda. Příspěvek od zaměstnavatele nemusíme zdanit, protože ten je od daně z příjmu osvobozený do 5 procent vyměřovacího základu. Z příspěvku tedy neplatíme ani daň z příjmu, ani pojistné na sociální zabezpečení. V praxi to může vypadat tak, že se nám na výplatní pásce objeví zvláštní kolonka s příspěvkem od zaměstnavatele na penzijní připojištění. Z této sumy se nevypočítává daňová záloha, ani pojistné.