Kapitálové životní pojištění je finanční produkt, který pojištěnému nabízí kombinaci pojistné ochrany, daňových úlev a dlouhodobého zhodnocování úspor. Pokud však chcete výhodně investovat a zároveň být dobře pojištěni, nemusíte se automaticky spoléhat jen na kapitálovou pojistku. Existují totiž alternativní řešení, která můžou být i levnější a přitom s potenciálem vyššího výnosu. Daňové úlevy nemusejí být pro lidi s nižšími příjmy tak výhodné, jak se někdy na první pohled zdá. Lze nahradit rizikovou a kapitálovou složku pojistky? Vycházejme z toho, že chceme ušetřit na daních a chceme mít přesný přehled o nákladech na pojištění rizika a na investování dlouhodobých úspor. Alternativní spořící (kapitálová) složka Spořící složka životní pojistky je postupně v průběhu let zhodnocována o kapitálové výnosy (podíly na zisku). Pojišťovny garantují minimální výši tohoto výnosu, který je v současnosti zhruba 3 procenta. Místo spořící složky lze investovat do finančních instrumentů, jejichž výnosy jsou od daně zcela osvobozeny, tzn. stavební spoření, hypoteční zástavní listy nebo otevřené podílové fondy. Vyplácené provize obchodním zástupcům jsou u těchto produktů nízké nebo i nulové a poplatky jsou zcela transparentní a přehledné.

U podílových fondů musí být, pro osvobození výnosů od daně, splněn limit 6 měsíců mezi nákupem podílových listů a jejich následným prodejem. Takto investované prostředky jsou vysoce likvidní (bez sankcí i zpětného zdanění), což se o kapitálové životní pojistce rozhodně říci nedá. Můžete si sami řídit investiční riziko, podle vámi zvoleného investičního horizontu. Stavební spoření je bezesporu bezkonkurenční spořící produkt, jak do výše výnosu, tak do výše rizika. Tento oblíbený způsob spoření v současnosti vynáší kolem 12 procent ročně a investiční riziko je takřka nulové. To je hlavně díky tomu, že vklady jsou ze zákona pojištěné. S likviditou je to však již o něco horší. Abyste získali státní podpory, které činí výnos tak atraktivní, musíte spořit minimálně 5 let. Výnosy jsou zcela osvobozeny od daně. Hypoteční zástavní listy jsou dlužné cenné papíry, které vydávají (emitují) hypoteční banky (emitenti) a jejichž životnost je zhruba 5 let. Po pěti letech je banky odkupují od majitelů nazpět, a to za jejich nominální hodnotu. Kryté jsou nemovitostmi, kterými se věřitelé banky zaručují za získaný hypoteční úvěr. Výnosy těchto cenných papírů se pohybují mezi 2 a 3 procenty nad výnosy termínovaných bankovních vkladů a jsou zcela osvobozeny od daně. Tyto cenné papíry lze kdykoliv bance zpětně prodat za aktuální cenu na kapitálovém trhu.

Alternativní riziková složka Místo rizikové složky lze použít finanční produkty, které jsou zaměřeny na finanční pokrytí zdravotních rizik. Díky transparentnosti lze celkem lehce porovnat výhody i nevýhody všech uvedených produktů a vybrat si ten správný, který bude šitý pojištěnému zcela na míru.

Rozšířená úrazová pojistka s progresivním plněním a doplněná o pojištění trvalých následků. Nepokrývá však pojištění vážných chorob. Tato úrazová pojistka se může, narozdíl od kapitálové pojistky, během života (v termínu jednoho roku) a bez sankcí kdykoliv ukončit! Uvolněné finanční prostředky potom mohou dále podpořit vlastní kapitálovou složku. Rizikové životní pojištění pro případ smrti není nutné uzavírat až do 60 let věku a součástí je právo na zproštění od placení. Součástí pojistky může být i úrazové připojištění s progresivním plněním, denní dávky a denní odškodné či pojištění trvalých následků.

Lze změnou pokrytí rizika ovlivnit konečné výnosy? Potřebu finančního krytí mají zejména mladé rodiny, protože jejich životní náklady jsou nejvyšší. Jejich rodinný rozpočet bývá zatížen vysokými startovacími závazky (hypoteční úvěry, spotřebitelské půjčky, leasing auta apod.), kdy navíc často pracuje jen muž, protože žena je obvykle na mateřské dovolené a nemá téměř žádné příjmy. V této situaci by tedy ztráta živitele znamenala pro zbytek rodiny finanční katastrofu. V průběhu let většina zmiňovaných rizik pomine. Hypotéky a půjčky jsou splaceny, rodina má zajištěnu střechu nad hlavou (nezbytné pojištění nemovitosti i domácnosti), oba rodiče vydělávají, děti dospívají a začínají být schopny se uživit samy. Nastává tak situace, kdy riziková složka již ztrácí svůj smysl a začíná být zbytečná. Je tedy výhodnější plně přejít na složku kapitálovou, která tak může rychleji narůstat a výrazně ovlivnit konečné výnosy. Některé pojišťovny sice nabízejí flexibilní pojištění, u kterého je možnost snížit v případě potřeby pojistnou částku na minimum, aby ta část odcházející do rizikové složky byla co nejnižší, ale zdanění výnosů se pojištěný při dožití nevyhne. Pro pojištěného to znamená smířit se s nedobrovolným a vysokým příspěvkem do nenasytné státní pokladny. Jak snížit pojistná rizika? Možností jak pokrýt různá rizika je řada a je důležité s nimi počítat, abychom na stejné finanční krytí zbytečně neplatili vícekrát a celkové pojištění se nám tak zbytečně neprodražovalo. Hypotéky tak mohou být například kryté úvěrovým životním pojištěním, střecha nad hlavou pojištěním nemovitosti a domácnosti, leasing auta havarijním pojištěním a podobně. Má smysl pojistit se i v pozdějším věku? S přibývajícím věkem se riziko u kapitálové životní pojistky pro pojišťovny podstatně zvyšuje, čemuž bohužel odpovídá i nárůst stanoveného pojistného. Navíc bývá u kapitálové pojistky, uzavřené v pozdějším věku, konečná kapitálová hodnota pojistky nižší (někdy výrazně), než je celkové zaplacené pojistné. Otázka potom je, jestli tak vysoké pojistné stojí za to. Jistě lze také spekulovat s pojištěním vážných chorob, ale to se vztahuje jen na některé druhy chorob, což mu v případě onemocnění některou chorobou nepojištěnou moc nepomůže.