Americký automobilový průmysl se v poslední době potýká s mnohými problémy. Firmy se špatně vyrovnávají s japonskou konkurencí, která reaguje na potřeby trhu pružněji, proto se poslední dobou začíná dokonce hovořit o bankrotu vlivných amerických společností. Jednou z takových je Ford Motor Corporation.
Za posledních 7 let akcie společnosti Ford klesly o více než 80 %. Ve srovnání s konkurenčními firmami z Japonska akcie jak Fordu, tak největší světové a zároveň detroitské automobilky, General Motors, silně ztratily. Cena detroitských titulů se pohybuje na 64-70 % své ceny z května roku 2003 (Graf), zatímco japonské firmy, profitující z vyšší ziskovosti své výroby, se cení až 2,5 krát výše než v tomtéž období roku 2003.
Propad zisků i postavení na trhu mnozí přičítají laxnosti nového vedení pod taktovkou jednoho z členů rodiny Fordů, Billa Forda. Od roku 1999, kdy se stal členem užšího vedení, klesl podíl společnosti na trhu z původních 24,9 % na 18,6 % na konci roku 2005. Společnost za tuto dobu nastartovala reformy, jejichž dopad se míjí účinkem.
V lednu 2002 společnost propustila 23000 zaměstnanců a zavřela pět továren, aby snížila náklady. V minulosti štědrá zaměstnanecká politika nyní pohlcuje veškeré příjmy společnosti. I když společnost prodala v posledních pěti letech o 26,7 % více aut (3,5 milionu), vzrostly náklady na penze a zdravotní péči více než 300000 zaměstnanců během stejné doby o 120 % na 4,7 miliardy dolarů. V podobné pozici se také ocitá konkurent Fordu, společnost General Motors, když její výroba v Severní Americe klesla v posledních pěti letech o 12,8 %, zatímco fixní náklady vzrostly o 7,5 %.
Vyhlídky Fordu se ještě zhoršily, když byl v květnu 2005 snížen agenturou Standard & Poor's rating 161 miliardového dluhu společnosti na "BB+". A od dubna letošního roku si S&P cení společnost Ford dokonce na "BB", třetí nejvyšší spekulativní stupeň ratingu. Ve srovnání s japonskými společnostmi není dluhová složka jak Fordu, tak General Motors, pro firmu právě nejlevnější. Neinvestiční nebo chcete-li spekulativní rating pod hranicí BBB- (Standard & Poors's) značně prodražuje firemní cizí zdroje. Pro porovnání rating japonské Toyoty na hodnotě "AAA", Honda "A+".
Kde je chyba?
Mnozí soudí, že problém je spíše ve stylu řízení společnosti obecně. Do vedení jsou najímáni lidé blízcí rodině, manažeři nemají vždy poslední slovo. A proto i když se Bill Ford těší 100% podpoře ze strany své rodiny, musí se rozhodnout, jestli se do společnosti zapojí jako aktivní manažer se vší zodpovědností nebo bude jen členem dozorčí rady s menší možností bezprostředních zásahů. Začíná se proto také hovořit o převodu 40% podílu prioritních akcií, které rodina Fordů vlastní a díky nimž je schopna držet ve společnosti značný vliv.
V září loňského roku se viceprezidentem provozní divize stal Mark Fields, který v roce 2005 jako šéf Fordu v Evropě dokázal smazat ztráty (až 324 milionů v roce 2004) a vykázal zisk v posledním čtvrtletí roku 2005 ve výši 112 milionů dolarů. Stále se však spíše slibuje. Navíc Ford se s potížemi vyrovnává s rostoucími cenami komodit. Když se v srpnu loňského roku vyšvihla cena ropy nad 65 dolarů/barel (benzín podražil až ke 3 dolarům za galon), prodal Ford o 54 % méně kusů nového typu Ford Explorer než v roce 2000. Náklady na výrobu také zdražuje cena oceli, která se během této doby téměř zdvojnásobila, až k 600 dolarům za tunu.
Také proto společnost ohlásila letos v lednu nový plán reforem s názvem "Cesta vpřed". V plánech jsou technické inovace, ale také další propouštění. Restrukturalizace si svou daň vybere uzavřením dalších sedmi montážních linek, o práci přijde na 30000 zaměstnanců, do roku 2012 by měl Ford dohromady snížit okolo jedné třetiny výrobní kapacity v Severní Americe. Plán se tak soustředí především na severoamerickou část, která v současnosti vytváří přes polovinu příjmu celé společnosti, na druhou stranu stojí za téměř celou ztrátou. Podle slov Billa Forda by společnost měla "začít prodávat to, co si žádá zákazník", tedy přesně to, čím v poslední době dobyly americký trh japonské značky Toyota, Honda nebo Nissan. Podle Fordových slov by měla být po restrukturalizaci severoamerická jednotka zisková již v roce 2008.
Proti svým konkurentům z Japonska investují americké automobilky také méně peněz do výzkumu. Zatímco Ford utratí celosvětově 1766 dolarů na jednotku vozidla, společnost Honda Motor do nových modelů investuje 3193 dolarů, Toyota 2937 dolarů. Navíc Ford hodlá v dalších čtyřech letech inovovat 59 % své výroby, což proti 90 % u Toyoty a 93 % u Hondy nepředstavuje příliš velký potenciál k naplnění Fordových reforem. Za japonskými značkami stojí také kvalitativní stránky. Z výzkumů vyplývá, že osmiletá Toyota je stejně spolehlivá jako tříletý Ford, s 54 poruchami na 100 vozidel.
Také proto se analytici obávají budoucích problémů amerických automobilových společností. A i když Ford vykázal na konci minulého roku zisk a General Motors v prvním čtvrtletí také, existuje podle některých 20% šance, že General Motors bude muset v příštích dvou letech vyhlásit ochranu před věřiteli. Ford na tom bude podobně, pokud na dvířka americké ekonomiky zaťuká recese.
