Česká národní banka (ČNB) dnes velmi překvapila. Odpoledne oznámila, že zvýšila svou klíčovou úrokovou sazbu, takzvanou dvoutýdenní reposazbu, o čtvrt procentního bodu z 2,00% na 2,25%. Úroky se tak odrazí od svého historického minima. Ve skutečnosti samotné zvýšení úrokových sazeb nikterak překvapivé není, jejich růst se všeobecně očekával a i my jsme mnohokrát varovali, že k němu v budoucnu dojde. Překvapivý však byl okamžik zvýšení sazeb. Drtivá většina investorů totiž předpokládala, že centrální banka k tomuto kroku přistoupí nejdříve za měsíc a výjimkou nebyly ani vzdálenější prognózy. Zvýšením úrokových sazeb centrální banka bojuje proti vyšší inflaci. Vzhledem k tomu, že inflace v České republice neroste tak rychle, jak ještě před několika měsíci většina prognóz naznačovala, ekonomové a investoři se domnívali, že ČNB prozatím nemusí se zvyšováním úrokových sazeb tolik spěchat. Podobně ani hrubý domácí produkt neroste tak rychle, jak mnozí před časem odhadovali. Ostatně sama ČNB několikrát připustila, že její starší prognózy byly až příliš optimistické. Inflace i hospodářský růst byly přeceněny. Všechny tyto faktory vedly finanční trh k jasnému přesvědčení, že na vyšší úrokové sazby se sice musí připravit, ale nikoliv ihned. Důvod, proč ČNB zvýšila úrokové sazby již nyní, spočívá v tom, že centrální bankéři se obávají, že růst ekonomiky by již brzy mohl dosáhnout svého potenciálu. Jinými slovy, ekonomika sice ještě chvíli může růst, poté však například výrobní kapacity již nebudou stačit k dalšímu bezproblémovému zvyšování produkce a další zrychlování růstu bude možné dosáhnout jen za cenu vyšší cenové hladiny. Tomuto potenciálnímu nebezpečí se ČNB rozhodla čelit raději již nyní. Spěch má určitou logiku. Od okamžiku, kdy jsou zvýšeny úrokové sazby, totiž trvá ještě několik měsíců, než se jejich dopad plně projeví ve zbržďování inflace či hospodářského růstu. Vyšší úrokové sazby mají několik klíčových dopadů nejen na ekonomiku jako celek, ale i na jednotlivé firmy, investory i drobné střadatele. Především vyšší úroky znamenají dražší úvěry a vyšší zhodnocení vkladů v bankách. Od nynějška tedy bude méně výhodné brát si spotřební úvěry, hypotéky, ale třeba i velké investiční úvěry na financování podniků. Přesto se nebojíme, že by zájem o úvěry utichl. Čtvrt procentního bodu prozatím není tak velkým zdražením, aby dlužníky odradil. Zároveň však dnešní zvýšení sazeb bylo jen první v řadě. Úvěry budou po několik dalších let stále zdražovat. Všichni dlužníci s pohyblivým úročením by tedy měli rychle uvažovat o zajištění proti růstu sazeb. Skutečnost, že spoření v bankách bude stále výhodnější, povede k tomu, že bude klesat zájem o alternativní investiční možnosti. Jinými slovy, poklesne například zájem o dluhopisy a jejich ceny se budou nadále propadat. Nyní se rozhodně nevyplatí do dluhopisů krátkodobě spekulativně investovat. Dalším významným důsledkem vyšších úrokových sazeb je větší zájem zahraničních investorů o korunu, která nyní bude díky vyššímu úročení atraktivnější. To z dlouhodobého pohledu musí vést k jejímu zpevňování k euru a také dolaru. Čím více úrokové sazby porostou ve srovnání se zahraničím, tím víc bude koruna posilovat. Podnikům se tedy rozhodně vyplatí zajistit se proti posílení koruny na derivátovém trhu, drobní investoři a střadatelé by neměli dlouho váhat s výměnou valut a deviz na koruny. Markéta Šichtařová