Televizor na splátky stojí až o polovinu víc než bez dluhu. Reklamy přiznávají jen dvacet procent. Jak je to možné? Ukážeme si to na příkladu televizoru za 10 tisíc korun. Měsíční splátka dělá tisíc korun a celkem zaplatíme 12 tisíc. Přeplatíme tedy dva tisíce a zdá se, že roční úrok je tedy 20 procent. Omyl! 20 procent by to bylo jen tenkrát, kdyby nám firma půjčila 10 tisíc na celý rok. Ve skutečnosti nám splátková společnost půjčuje celých 10 tisíc korun pouze na jeden měsíc, tedy do první splátky. Pak už dlužíme měsíc od měsíce méně. Například po devíti měsících už máme zaplaceno 9 tisíc korun a k zaplacení půjčky zbývá doplatit už jen tisícovku. Jenomže my budeme platit ještě další dva měsíce. A právě v tom tkví finta podobných výpočtů. V uvedeném případě činí tzv. roční procentní sazba nákladů 42 procent. Na první pohled lákavých 20 procent je jen reklamním klamem. Můžeme si dovolit předražené věci? Roční procentní sazba nákladů přehledně vyjadřuje, kolik nám firma vlastně půjčuje. Je to jediný spolehlivý nástroj, jak zjistit, která půjčka nebo úvěr je nejvýhodnější. Obchodníci ji podle zákona musejí uvádět od začátku letošního roku. Do roční procentní sazby nákladů se musejí započítávat i všechny další náklady, jako jsou například poplatky za správu půjčky a podobně. Díra v zákoně však splátkovým společnostem dovoluje uvádět poplatky samostatně, čímž se porovnání komplikuje. Nyní se vraťme k televizoru z úvodu. Představme si, že stojí 20 tisíc korun. Hotově zaplatíme 4 tisíce a na dvacet měsíčních splátek si půjčíme 16 tisíc. Kolik zaplatíme navíc u nejznámějších splátkových společností? Podmínky se můžou lišit i v rámci jedné společnosti. able border="3" width="100%" bordercolor="#000080">