Po vstupu do Evropské unie čeká nás všechny mnoho změn, se kterými se budeme muset vyrovnat. Některé z nich budou příjemné více, jiné méně. Jak bude probíhat po vstupu do EU odbavování zboží na hranicích? K těm příjemnějším bude bezesporu patřit možnost pohybovat se po velkém území prakticky pouze s občankou v kapse, usadit se v té zemi, v níž se cítíme příjemně, a přivézt si věc, která se nám líbí, aniž bychom potom museli na hranicích platit clo. A právě s bodem, který jsme zmínili jako poslední, souvisí tento článek. Je jím pohyb zboží v rámci EU. Protože zároveň s námi vstoupí do Unie i Slovensko a Polsko, nebudeme hraničit s žádným třetím státem. V důsledku toho budou pravidelné kontroly zboží pro celní a daňové účely zachovány pouze na mezinárodních letištích. Tato skutečnost se však dotkne pouze zboží přiváženého ze států ležících mimo území EU. Pokud bude obchodovaná komodita přepravována pozemní cestou z území, nacházejícího se mimo společný evropský trh, bude mít exportér dvě možnosti. Buď si nechá zboží proclít na vnějších hranicích EU, nebo si o tuto službu zažádá u českých úřadů. Stejné to bude s jeho vývozem. Oproti tomu tovar, dovážený ze států společného evropského trhu, nebude podléhat pravidelné celní kontrole, clům ani poplatkům za dovoz a vývoz zboží. Intrastat Pro potřeby společné obchodní politiky je však je nutné shromažďovat podrobné statistické údaje o tom, kolik zboží dovážíme z té či oné země a kolik do ní naopak vyvážíme. Proto nebudou naši obchodníci a firmy zbaveni zátěže v podobě papírování. Pokud budou obchodovat s partnerem z jiného členského státu EU, budou muset pravidelně vyplňovat takzvaný Intrastat, což je výkaz pro potřeby statistiky vnitrounijního obchodu. Povinnost, spojená s vedením těchto výkazů, jinak řečeno to, jak často budou formuláře vyplňovány a jak dalece budou podrobné, bude odvislá od velikosti firemního obratu. Podle informací, které je možné v současnosti nalézt na webových stránkách Celní správy České republiky, není doposud zcela jasné, komu se budou uvedené výkazy odevzdávat. Předběžně se předpokládá, že by jejich přijetím a zpracováním byly pověřeny celní orgány, které by zpracované výsledky předávaly Českému statistickému úřadu. DPH a spotřební daň Přestože bude obchodník nebo firma zproštěn povinnosti odvádět státu clo, nevyhne se placení daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně. V oblasti DPH bude všechno fungovat na stejném principu jako v případě, kdy uzavírají obchod dvě firmy z naší republiky. Pokud budou spolu obchodovat dva plátci DPH z různých členských států EU, zaplatí ji příjemce zboží podle sazby země, v níž má sídlo. Jestliže však kupující strana plátcem nebude, zaplatí zboží i s daní, platnou v zemi nákupu. Pro potřebu je třeba uvést, že velikost DPH je v různých státech rozdílná. Například v Německu je to 16%, ve Velké Británii 17,5% a v Itálii 20%. Podstatně složitější to bude s daněmi spotřebními. Jelikož není doposud česká legislativa plně v souladu s legislativou Evropské unie, dojde v tomto směru k poměrně velkým změnám. Spotřební daně budou v plném rozsahu spravovat celní orgány. Jako novinka se objeví režim podmíněného osvobození od nich. Uvedením zboží, které přísluší pod spotřební daň, do tohoto režimu se odloží povinnost jejího přiznání, vyměření a zaplacení. Tato povinnost pak vznikne dnem, kdy bude zboží uvedeno do volného daňového oběhu a uvolněno pro konečnou spotřebu. V důsledku nabytí účinnosti nového zákona se přihlásí ke slovu také nutnost daňových subjektů nechat se nově zaregistrovat.