V poslední době se zejména díky předvolební kampani Občanské demokratické strany rozproudila debata na téma takzvané rovné daně. Předložený koncept předpokládá zjednodušení daňového systému, sjednocení sazeb daně z příjmu fyzických osob, sjednocení sazeb daně z přidané hodnoty a snížení sazeb daně z příjmu právnických osob. To vše - alespoň předběžně - na úroveň 15%. Rovná nebo lineární? Spory začínají již u samotného názvu navrhovaného systému. Sousloví "rovná daň" totiž neznamená nic jiného, než daň z hlavy - daň, kde všichni přispívají státu částkou ve stejné výši. Nahrazení všech současných příjmů veřejných rozpočtů jedinou daní z hlavy by znamenalo platbu cca. 7000 - 8000 Kč na osobu měsíčně, případně 14 000 - 16 000 Kč měsíčně na osobu ekonomicky činnou. Jde o částku, kterou dnes v průměru měsíčně odvádíme státu. Taková změna daňového systému by se projevila například v radikálním zlevnění veškerého zboží, či zvýšení mezd a zisků firem. ODS však rovnou daní rozumí daň s rovnou sazbou, neboli daň lineární. Hovoří se zejména o dani z příjmů fyzických osob, přičemž předvolební návrh předpokládá odstranění progrese, zrušení většiny odpočitatelných položek a celkové zjednodušení systému. Parametry celého systému jednoznačně určeny nejsou, prozatím se předpokládá jednotná daňová sazba 15% a odečitatelná položka cca 6000 na poplatníka (přípustné jsou odečty na děti, invalidy apod.) Mimo to ODS předpokládá i zrušení odvodu příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, jež dnes činí 3,6% hrubé mzdy. Samotné sjednocení sazeb má dopad především morální. Daňový poplatník se mzdou dosahující do vyššího daňového pásma totiž v současnosti zaplatí více nejen absolutně, ale i relativně. Jediným ospravedlněním pro progresivní zdanění tak může být pouze teoretická úvaha o jeho automatické stabilizační funkci. Na druhou stranu i v návrhu rovné daně je díky existenci nezdanitelného minima určitá - i když mnohem mírnější - progrese zachována. Odstranění odečitatelných položek daňový systém příliš nezjednoduší. Tak mnoho jich totiž zase není. Mnohem větším účetním oříškem je rozdíl mezi účetními a daňově uznatelnými náklady. Jakékoli zjednodušení daňového systému je však nutné přijmout s povděkem. Osobní rovnou daň nelze považovat za žádný velký experiment. Koneckonců dnešní systém odvodů na sociální a zdravotní pojištění není nic jiného než rovná daň a to dokonce bez nezdanitelného minima. Daň z příjmu fyzických osob s jednotnou procentuální sazbou je zavedena například na Normanských ostrovech, na Jamajce, v Bolívii, Lotyšsku, Estonsku a po nástupu prezidenta Putina také v Rusku. Přestože je diskuse vedena především o tzv. rovné dani osobní, v návrzích se objevuje i rovná daň z podnikání a DPH s jednotnou sazbou. To vše na úrovni cca 15%. Neméně významným tématem pro diskusi je i návrh na 100% odepisování investic již v roce pořízení, na odstranění zdanění kapitálových příjmů nebo na prodloužení období, za které jsme povinni podávat daňové přiznání (např. na 2 roky nebo 5 let). Podobné úpravy daňových systémů jsou typické pro země označované jako "daňové ráje" například ostrov Man, Svatá Lucie, Panenské ostrovy, Lichtenštejnsko apod. Co si od zavedení rovné daně její navrhovatelé slibují? * zjednodušení daňového systému, * vyšší výnosy daní díky vyššímu ekonomickému růstu, * vyšší příjmy poplatníků díky vyššímu ekonomickému růstu, * dodatečný příjem z omezení daňových úniků, * přímé administrativní úspory daňové správy, * administrativní a časová úspora pro poplatníky, Jaké připomínky lze slyšet od kritiků z různých táborů? * pokud je jedním z cílů reformy vyšší výnos daní, potom reforma neznamená nic jiného než skryté zvýšení daní a související růst státu, * omezení daňových úniků je naopak negativem - čím více daňových poplatníků unikne chamtivému státu, tím lépe (paralela s táborem otroků - čím více jich uteče, tím lépe!), * při realizace rovné daně z příjmu fyzických osob s navrhovanými parametry (15%, odečitatelná položka na poplatníka 6000) by ke snížení daní došlo - v rozpočtu by chybělo cca. 30 - 40 mld. Kč, * zrušení příspěvku na státní politiku zaměstnanosti - ztráta pro rozpočet cca. 30 mld. Kč, * rovná daň, tak jak je prezentována, tedy rozhodně není fiskálně neutrální, * progresivní zdanění by mělo být ze sociálních důvodů zachováno, * rovná daň je riskantní experiment.