Finanční arbitr si své místo na slunci vybojoval, ale jeho popularita rozhodně nedosahuje ani zlomku popularity hvězdiček ze Superstar. Tento článek se zaměří na zajímavé případy, které byly prostřednictvím finančního arbitra řešeny. Cizí neštěstí může totiž mimo škodolibé radosti přinést i poučení.
Pravomoce
Nejdříve se však v krátkosti zrekapitulujeme pravomoce, kterými finanční arbitr disponuje, resp. jaké spory může rozhodovat:
| 1) Spory mezi osobami provádějící převody peněžních prostředků (banky, kampeličky apod.) a jejich klienty vzniklé při: převodu finančních prostředků, opravném zúčtování, inkasní formě placení (např. SIPO), jestliže výše jednotlivého příkazu k převodu nepřesahuje 50.000 EUR a zároveň se jedná o tuzemský platební styk nebo převod v rámci Evropského hospodářského prostoru (EU, Lichtenštejnsko, Norsko a Island). 2) Spory mezi institucemi vydávající elektronické platební prostředky a držiteli těchto platebních prostředků. | ||||||
Pro mnohé klienty je finanční arbitr dostupnou a hlavně bezplatnou alternativou soudních pří při řešení sporů s bankami. Jeho pravomoce však nejsou neomezené. Nemůže např. zasahovat do sporů kolem půjček a výše úroků.
Blíže jsme se danému tématu věnovali v článku Naštvala vás banka? Obraťte se na arbitra!
Nepleťte si je!
Některé bankovní domy si zřídily funkci svého vlastního arbitra, který se snaží řešit spory v rámci banky. Při troše zjednodušení se dá říci, že se jedná pouze o nadstavbu reklamačních oddělení dotyčných bank (Česká spořitelna, Komerční banka), která by neměla být zaměňována se zákonem posvěceným, Poslaneckou sněmovnou zvoleným a mimo banky stojícím finančním arbitrem.
Praxe, praxe, praxe
Ve výše zmiňovaném článku jsme se zmiňovali o případu z nočního klubu, dnešní případy nebudou tak pikantní zato jsou neméně poučné.
Podpis se musí kontrolovat
Klient v zahraničí zjistil ztrátu své platební karty, což také nahlásil na příslušném call centru. Přestože podle obchodních podmínek vydavatele karty byl zbaven odpovědnosti za transakce až od 24:00 hod. dne nahlášení ztráty, nakonec u finančního arbitra s požadavkem na vrácení peněz uspěl, i když reklamované transakce proběhly v době od 11:23 do 13:28 hod. kritického dne. Stěžejním důkazem byl nesoulad jeho podpisu s podpisovým vzorem na kartě, resp. neschopnost instituce vydávající platební kartu prokázat opak. Svou pozitivní úlohu zde sehrály Vzorové obchodní podmínky (o nich jsme informovali v tomto článku Záruky při ztrátě platebních karet), a tak se v nálezu arbitra ocitla tato slova:
| instituce nevyloučila ve svých obchodních podmínkách ustanovení čl. V. bodu 6. písm. a) Vzorových obchodních podmínek pro vydávání a užívání elektronických platebních prostředků, ve kterém je stanovena povinnost vydavatele v případě sporu s držitelem prokazovat, že operace, jíž se spor týká, byla správně zaznamenána a zaúčtována, a tím neunesla své důkazní břemeno. Z uvedeného proto finanční arbitr dovozuje odpovědnost instituce a její povinnost k vrácení neoprávněně odčerpaných peněžních prostředků navrhovateli. | ||||||
O tom, že drzostí některé instituce neoplývají pouze v reklamačním řízení prokázala potrefená finanční instituce při podávání námitek proti výše uvedenému nálezu. Ve vykonatelném rozhodnutí, které potvrdilo výhru klienta se objevilo mj. i toto
| Ve svých námitkách se instituce domnívá, že Finanční arbitr ČR nepřihlédl v průběhu dokazování a návazně vydávání nálezu k následujícím zásadním skutečnostem: d) Navrhovatel nevyužil možnosti nabízené ze strany instituce sjednat si Pojištění platební karty proti ztrátě a krádeži. | ||||||
Ani arbitr neshledal žádné důvody proč by tento argument měl oslabovat nárok klienta vůči vydavateli platební karty.
Znalecký posudek
Držitel platební karty, chtěl vyzvednout hotovost ve výši 2.000 Kč. Bankomat mu vydal 3.500 Kč a stvrzenku na částku 20.000 Kč. Na tento nesoulad ihned upozornil banku jíž bankomat patřil a podal reklamaci u vydavatele své karty. Po pro něj neúspěšném reklamačním řízení se obrátil na finančního arbitra. V průběhu řízení vyšlo najevo, že klient zřejmě omylem zadal výběr 20.000 Kč, tj. zadal jednu nulu navíc. Zásadní pro výsledek tohoto řízení byl posudek soudního znalce, který konstatoval, že k nevydání zbytku hotovosti ve výši 16.500 Kč došlo technickou poruchou. Arbitr tak dal klientovi za pravdu a přiřkl mu náhradu škody.
Poučení z tohoto případu jsou nejméně dvě:
1) Finanční arbitr si může k řešení sporů nechat vyhotovit znalecký posudek, aniž by jej musel klient hradit.
2) Je dobré kontrolovat stvrzenky a neradovat se z nečekaného a nevysvětlitelného "dárku" od banky.
Ošidné limity
Klientce byla odcizena platební karta, což oznámila jak vydavateli karty, tak Policii ČR. Před proběhnutím blokace karty však bylo vybráno 1.000 Kč prostřednictvím bankomatu a 27.000 Kč na pobočce banky, to vše s použitím PINu, který (podle svého tvrzení) neměla nikde uveden. Akceptace těchto výběrů se klientce zdály v rozporu s jejím týdenním limitem pro čipové aplikace (na přepážkách) ve výši 5.000 Kč.
V zamítavém nálezu finančního arbitra se lze dočíst i toto:
| Instituce ve svém vyjádření dále uvedla, že nadlimitní výběr hotovosti čipovou aplikací umožňuje ustanovení bodu 13 Podmínek pro karty, tj. čerpání disponibilních peněžních prostředků nad stanovený limit čipové části. Pracovník obchodního místa je v tomto případě vždy povinen ověřit, zda je účet klienta krytý a to dotazem na dispečinku banky. Z aplikace zákona č. 124/2004 Sb.,..vyplývá, že jestliže bylo užito elektronického platebního prostředku na dálku s identifikací držitele osobním identifikačním číslem, tj. PIN a elektronický platební prostředek byl fyzicky předložen, nemá držitel elektronického platebního prostředku právo požadovat od vydavatele vrácení peněžních prostředků odčerpaných takovýmto užitím elektronického platebního prostředku. | ||||||
Poučení:
1) Přesvědčte se, k čemu přesně se limity vztahují.
2) Chraňte svůj PIN za všech okolností.
