Jaké významné změny se odehrají v oblasti penzijního připojištění? Budou k lepšímu nebo k horšímu? Bude penzijní připojištění i v budoucnosti dotovat stát, jako je tomu nyní? Zlepší se výkonnost penzijních fondů, a budou tak vynášet více? Co se změní po vstupu České republiky do Evropské unie? Zeptali jsme se představitelů několika penzijních fondů. Jaké zásadní změny očekáváte v souladu s novelou zákona o penzijním připojištění? Tomáš Hlaváč, obchodní a marketingový ředitel skupiny Credit Suisse Life & Pensions: Mezi významné změny patří úprava principů hospodaření penzijních fondů a vztahu mezi prostředky účastníků a samotným penzijním fondem. Prostředky účastníků budou převedeny do oddělených účastnických fondů, které bude penzijní fond za úplatu obhospodařovat. Zatím ovšem není vyjasněna další zásadní otázka. Tou je postavení penzijního připojištění se státním příspěvkem v rámci penzijního systému v dalších letech a desetiletích. Jakub Dusílek, ředitel ABN AMRO penzijního fondu: Z pohledu účastníka by k žádným zásadním změnám docházet nemělo, tzn. na principu dlouhodobosti a účelu penzijního připojištění by se nic měnit nemělo. Z pohledu akcionáře a managementu pak uvažovaný koncept vytvoření tzv. účastnických fondů znamená změn mnoho, ať již administrativních, tak i ekonomicko-finančních. Ladislav Malý, specialista na marketing Českomoravského penzijního fondu: V souvislosti s novelou zákona očekáváme změnu v chápání systému penzijního připojištění jako zabezpečení na období poproduktivního věku a zvýšení důrazu na princip solidarity. Samozřejmě ne všem klientům bude takový systém vyhovovat a budou nadále preferovat produkt se zřetelným vztahem mezi výší vlastních úspor a poskytovaným plněním, tj. jednorázovým vyrovnáním či penzí na dobu určitou. Tito klienti mají nyní jedinečnou šanci využít podmínek poskytovaných stávajícím systémem. Jak vidíte státní podporu po vstupu ČR do EU? Tomáš Hlaváč: Státní podpora v ČR se dá rozdělit do dvou hlavních složek. Za prvé to jsou daňové úlevy účastníků a zaměstnavatelů, kteří přispívají svým zaměstnancům na penzijní připojištění, a za druhé je to samotný státní příspěvek. Zatímco daňové úlevy jsou v různých obměnách uplatňovány ve státech EU poměrně běžně, pak státní příspěvek je v Evropě ojedinělou formou podpory. Musím však říci, že právě tomuto unikátu vděčíme za to, že se do systému penzijního připojištění se státním příspěvkem zapojilo již 2.5 milionu obyvatel a objem prostředků v penzijních fondech přesáhl 60 miliard korun, což je za tak krátkou dobu velmi dobrý výsledek. Musíme si totiž uvědomit, že budování penzijních fondů se nepočítá na roky, ale na desetiletí. Novela zákona zatím počítá s tím, že po vstupu do EU bude moci dostávat tento státní přípěvek nejen osoba starší 18 let, která má trvalé bydliště v ČR, ale také lidé, kteří mají trvalé bydliště v jiných státech EU a kteří si v ČR pouze platí důchodové pojištění nebo veřejné zdravotní pojištění. Jakub Dusílek: Země EU nijak společně neřeší otázku dobrovolného doplňkového zajištění na stáří, tudíž neočekávám v této souvislosti žádnou změnu. Ve vztahu ke konvergenci a zvyšování cenových hladin bych ale jako rozumné uvítal zvýšení daňových úlev tak, aby více motivovaly účastníky ke spoření na penzi. Na tom by v konečném důsledku měl profitovat právě stát, tj. v budoucnu by vyplácel méně na sociálních dávkách zajišťujících životní minimum. Ladislav Malý: Podpora dobrovolných úspor na stáří se bude spíše zvyšovat, protože v konečném důsledku je to pro stát nejefektivnější řešení zajištění životní úrovně obyvatelstva po celou dobu života. Chcete obohatit penzijní připojištění o některé další možnosti? Tomáš Hlaváč: Pro příští rok například připravujeme ve spolupráci s bankovním sektorem projekt úvěrových kreditních karet, které našim účastníkům umožní pohodlné a rychlé řešení nejrůznějších finančních situací, které v předchozím období mnohdy vedly k předčasnému ukončení penzijního připojištění. Průběžně rozšiřujeme i okruh nadstandardních výhod a tzv. slevových produktů, které jsou pro účastníky penzijního připojištění sjednány na principech množstevní slevy s řadou obchodních partnerů (Čedok, UNIQA, Union banka, ČMHB, Podnikatelská pojišťovna apod.). Jakub Dusílek: Možnost poskytovaní půjček by byla jistě marketingově zajímavá, ale aktuálně pro ní není podpora. Jednak na straně legislativy a dozorových orgánů, jednak i samy penzijní fondy vnímají rizika s tím spojená. Ale umím si představit, že do budoucna se tato možnost v život uvede. Ladislav Malý: Systém penzijního připojištění v ČR postrádá atraktivní nabídku pro nastupující mladou generaci. Stát proto musí poskytnout těmto lidem možnost využití jejich úspor pro řešení jejich aktuálních problémů, např. bydlení. Znovuvytvoření těchto úspor v průběhu produktivního věku by mělo být motivováno zachováním státní podpory za celou dobu připojištění. S čím bude srovnatelná výkonnost fondů po rozšíření možnosti investování? Tomáš Hlaváč: Vstupem do EU předpokládáme uvolnění limitů v investování a rozšíření možnosti investovat do akcií obchodovaných mimo hlavní a vedlejší trh burzy případně i do rizikového kapitálu. Podle zjištění EU v letech 1984 a 1998 činil průměrný roční reálný výnos investic zhruba 6 procent u členských států s přísnými kvantitativními pravidly (limity) a více než 10 procent v členských státech s relativně větší svobodou investování. Bylo by tedy vhodnější, pokud chceme mít podobně výkonné penzijní fondy jako v EU, volit kvalitativní přístup k investičním pravidlům, tzn. alokaci aktiv řídit podle pasiv přijatých každým fondem a nikoliv podle samotného souboru limitů uvedených v zákoně. Zůstanou však principy založené na opatrnosti a diversifikaci investic podle emitentů. Tento způsob bude možný a bezpečný pouze za silnějšího a operativního státního dozoru vybaveného pravomocemi, které efektivně využívá. Jakub Dusílek: Snad s podílovými fondy, rozhodně by měly opět penzijní fondy generovat větší výnos než na dluhopisovém trhu a na termínovaných vkladech. Ladislav Malý: Rozšíření možnosti investování umožní českým penzijním fondům přístup na vyspělé kapitálové trhy, kde lze lépe kvantifikovat a diverzifikovat finanční rizika. Penzijní fondy tak budou moci lépe využít dlouhodobých úspor klientů pro investice do dluhopisů a zlepší se i možnosti investic do kvalitních akciových titulů, kterých je v současné době na našem trhu nedostatek. Výkonnost penzijních fondů bude tedy na úrovni smíšených podílových fondů, ovšem s tím rozdílem, že kolísání výnosu bude podstatně menší. Co nás tedy čeká? Pro klienty bude pravděpodobně nejdůležitější změna v možnostech hospodaření fondů. Zatímco nyní jsou penzijní fondy poměrně málo výkonné, v budoucnosti jim bude dán prostor pro větší růst. To se z dlouhodobého hlediska projeví podstatně větším zhodnocením peněz klientů. Penzijní fondy se tak stanou více atraktivními a sehrají důležitou roli při zabezpečování se na důchod.