České bankovnictví je velmi ziskovým byznysem: nedávno zveřejněné odhady odhadují čistý zisk skupiny Komerční banky na 9,3 miliardy, ČSOB ohlásila 9,54 mld. čistého zisku, HVB Bank si připsala zisk 2,5 miliardy, Citibank 376 milionů, česká pobočka ABN Amro Bank 315 milionů, ING Banka 243,4 milionu, Živnostenská banka 178 milionů, Česká exportní banka 99 milionů; Česká spořitelna za třičtvrtě roku vydělala 7,35 miliardy.
Na Českém trhu jsou významným zdrojem příjmů bank poplatky klientů za základní služby: vedení účtů, transakce atd. Lidé přitom mnohdy dostávají služby, které třeba nepotřebují.
Drahý kontokorent
Typickým příkladem služby, kterou člověk platí, i když ji nevyužívá, je kontokorent neboli povolený debet. Možnost přečerpat zůstatek na účtu do mínusu banky obvykle nabízejí klientům po posouzení jejich bonity; i když ale jste perspektivní, vstřícnost banky nemusí být zadarmo.
Celá řada bankovních domů totiž vybírá poplatek za kontokorent i v měsíci, kdy není čerpán - prostě jen za to, že ho klientovi přiznala a on může potenciálně zajít do mínusu.
S poplatkem za čerpání kontokorentu tak můžete počítat u sporožirových účtů České spořitelny (10 Kč, zdarma k balíčkům), u běžných účtů GE Money Bank (29 Kč, zdarma ke Geniům), u postžira Klasik Poštovní spořitelny (9 Kč), u Raiffeisenbank (20 Kč, zdarma ke Kompletkontům) nebo u Živnostenské banky (20 Kč, zdarma k Osobním menu a Kontu Economy).
Poplatek za vedení povoleného debetu vybírá i eBanka, ta ho ale účtuje pouze tehdy, pokud se klient opravdu dostane "pod nulu" - pak si účtuje 50 Kč za měsíc.
"Výhodné" balíčky
Služby, které člověk nepotřebuje, si obvykle sjednává v rámci balíčků služeb. Ty má většina klientů bank: "holé" běžné účty se sjednáním přímého bankovnictví, platební karty a dalších služeb po jedné jsou obvykle neúnosně drahé. V balíčcích ale lidé často dostávají i věci, které nepotřebují.
Typickým příkladem zbytných služeb mohou být balíčky služeb s různými kanály přímého bankovnictví. Například Servis 24 České spořitelny, jakýkoli účet eBanky, genius Active GE Money Bank nebo Osobní menu Živnostenské banky zahrnují všechny kanály přímého bankovnictví. Abyste si ale poplatky snížili, protože některou službu nepotřebujete, to z povahy balíčku není možné.
Dalším bonbónkem jsou výpisy z účtu. Měsíční obálka ve schránce přestává být standardem, většina bank zavádí jako bezplatnou alternativu elektronické výpisy a u levnějších balíčků prodlužuje periodicitu zasílání na čtvrtletní (nebo i delší) interval.
Příkladem toho, proč se mohou výpisy prodražovat, může být Česka spořitelna. Ta má v ceně svých balíčků zahrnuté vytvoření výpisu, nikoli však jeho zaslání - k ceně balíčku se ještě připlácí poštovné (nebo 45 Kč za vyzvednutí na pobočce). Tištěné výpisy přitom dostává většina klientů. Až nedávno začala ČS nabízet bezplatné zasílání elektronického výpisu; "starší" klienti mohou poplatek za poštovné ušetřit jen tehdy, pokud si v bance sjednají změnu zasílání výpisu na elektronickou formu nebo delší periodicitu.
eBanka si za sestavení výpisu účtuje 3,90 Kč, a to bez ohledu na to, zda se jedná o výpis pravidelný měsíční nebo mimořádný. Navíc pokud vám výpis nestačí v elektronické podobě, zaplatíte dalších 20 Kč za jeho zaslání.
Prodražit se mohou i karty
Posledním příkladem "prodražování" balíčků služeb mohou být platební karty. Pokud vám stačí základní služby, v nejjednodušším balíčku banky obvykle nabízejí jen elektronickou platební kartu. S tou ale můžete mít problémy třeba v zahraničí, kde mnohem častěji vyžadují karty embosované, a s "jednodušší" kartou si tak ani neškrtnete.
Navíc s elektronickou kartou u většiny bank nemůžete platit na internetu (výjimkou jsou ČS a ČSOB; ani jejich elektronickou kartu ale například některé zahraniční platební portály nepřijmou, protože nemají "kolonku" na VISA Electron). Pokud byste si ale k "levnějšímu" účtu (např. Výhodný program ČS, ČSOB Osobní konto Plus, Perfektkonto KB) chtěli pořídit embosovanou kartu, nečekejte, že vám banka za to, že tu původní nepotřebujete, něco sleví.
Platební karty také může prodražit cestovní pojištění, které mají některé banky v ceně. Týká se to především embosovaných karet, které ve variantě bez pojištění mohou stát třeba jen 400 Kč ročně. Pojištěná MC Standard od GE Money Bank ale přijde na 684 korun za rok, Ïnter Card Komerční banky stojí 700 Kč a VISA Classic Živnostenské banky dokonce 900 Kč. Nadprůměrně drahá je i elektronická karta Maestro od GE Money: přijde na 360 Kč ročně (u jiných bank je cena i 150 Kč), protože zahrnuje úrazovou pojistku.
Protestujme!
Klient ale při jednání s bankou "tahá za kratší konec provazu", a tak mnoho možností obrany nemá. Jako účinný se ukázal jen společenský tlak, organizovaný portálem www.bankovnipoplatky.com: díky němu tři banky (Poštovní spořitelna, eBanka a Raiffeisenbank) zrušily nejabsurdnější poplatek částku účtovanou za příchozí platbu.
Tik, kteří nejsou spokojeni s účtovanými poplatky, mohou nyní opět vyjádřit svůj názor a podpořit boj portálu www.bankovnipoplatky.com tím, že se zapojí do aknety o nejabsurdnější poplatek číslo dvě.
POZOR! Hlasování končí 1. března!
|
