Podle zákoníku práce nesmí zaměstnanci požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště. Pod jejich vlivem nesmí ani na pracoviště zaměstnavatele vkročit. Zákaz je tedy vymezen časově i věcně.

V pracovní době je zakázáno pít alkohol vždy, bez ohledu na to, kde se zaměstnanec nachází (například když pracovník stavební firmy obědvá v restauraci). Na pracovišti zákaz platí vždy, bez ohledu na pracovní dobu.

Pití o přestávce

Není tak v souladu se zákonem jednání zaměstnanců, kterým si zaskočí na pivo nebo skleničku do nedaleké restaurace a svoje jednání odůvodňují "že nejde o pracoviště". Někteří zaměstnanci se při této "činnosti" vymlouvají na to, že přestávka na jídlo a oddych se nezapočítává do pracovní doby. To je však jen jedna stránka věci. Současně totiž platí, že zaměstnanec nesmí pod vlivem alkoholu nastupovat do práce, a proto v žádném případě nemůže nastat situace, že alkoholický nápoj, byť by to bylo nízkostupňové pivo, nebude mít účinky po uplynutí 30minutové přestávky.

Zákaz požívání alkoholických nápojů se vztahuje i k mimopracovní době tehdy, pokud by ovlivnění alkoholem mohlo přetrvávat až do nástupu do práce. Tomu odpovídá i povinnost zaměstnavatele, většinou vedoucích zaměstnanců, kteří řídí a organizují práci: nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Pokud by zaměstnanec měl snahu nastoupit například na ranní směnu pod vlivem alkoholu z předcházejícího večera nebo noci, má vedoucí zaměstnanec povinnost ho k výkonu práce nepřipustit. Není totiž momentálně zdravotně způsobilý a důsledky na výkon práce mohou být tragické.

Přesto jsou pracoviště, kde se pití alkoholu nezakazuje, samozřejmě za dodržení několika podmínek. Musí se jednat o zaměstnance v horkých provozech a o pivo se sníženým obsahem alkoholu. Nízkostupňovým pivem ve smyslu tohoto předpisu je přitom pivo nejvýše osmistupňové. Zákaz požívání alkoholu se rovněž nevztahuje na pracovníky, u nichž je tato "činnost" součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojena. Většinou se jedná například o degustátory nebo zaměstnance pivovarů. Nejde však o vedoucí zaměstnance (management), kteří by mohli v rámci své pracovní náplně zajišťovat přípitek pracovním návštěvám a podobně, jak si mnozí toto ustanovení nesprávně vykládají.

Právo na zkoušku

Zaměstnanci se musí podrobit na pokyn příslušného vedoucího zaměstnance (stanoveného v pracovním řádu) zjištění, zda nejsou pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Kdo je oprávněn jménem firmy vydat tento pokyn, tedy musí stanovit pracovní řád. Bližší podmínky, za kterých může firma pracovníkovi nařídit, aby se podrobil zkoušce, zda není ovlivněn alkoholem, se soustřeďují na prevenci.

Ustanovení zákoníku práce, které požívání alkoholu na pracovišti zakazuje, má čelit možnosti ohrožení života, zdraví nebo majetku. Je třeba zvážit, kdy má zaměstnavatel a jeho orgán zasáhnout a dát pokyn, aby se zaměstnanec podrobil vyšetření. Je nepochybné, že tak má činit tehdy, když existuje důvodné podezření, že je zaměstnanec alkoholem skutečně ovlivněn. Je však
nutno připustit, a to zejména u ovlivnění jinými omamnými prostředky, že není nutné pokyn k vyšetření vázat na podmínku, že jde o "odůvodněné" podezření, ale že je možné pokyn vydat i tehdy, nemá-li příslušný vedoucí vůbec konkrétní podezření. Ovlivnění alkoholem nemusí být natolik zřetelné, aby u vedoucího vyvolalo odůvodněné podezření. Například jde-li o řidiče podnikového auta, u něhož se ovlivnění alkoholem musí posuzovat přísněji než u ostatních zaměstnanců.

Pracovní řád tedy musí obsahovat seznam vedoucích zaměstnanců, kteří mohou vydat pokyn ke zjištění, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu. Dále může obsahovat podmínky a podrobnosti pro technické provádění této kontroly. Při splnění zákonných podmínek se zaměstnanec musí podrobit zjištění, zda není pod vlivem alkoholu. Je přitom na zaměstnavateli, jakou formu zjištění zvolí. Není-li oprávnění vedoucího zaměstnance vydat pokyn za zaměstnavatele stanoveno v pracovním řádu, nemusí zaměstnanec příkaz uposlechnout, přičemž neporušuje pracovní kázeň.

Stejně je tomu i tehdy, pokud by pracovní řád u zaměstnavatele neexistoval. V opačném případě by zaměstnanec, který zkoušku odmítne, mohl dostat výpověď z důvodu závažného porušení pracovní kázně. Autor je pracovníkem MPSV

Pravidla užívání alkoholu na pracovišti

V pracovní době je zakázáno pití alkoholických nápojů vždy, bez ohledu na to, kde se zaměstnanec nachází. Na pracovišti platí zákaz bez ohledu na čas, tedy i po pracovní době. Přestávky na jídlo a oddech se sice do pracovní doby nezapočítávají, nicméně i v těchto případech je pití alkoholu vyloučené. Zaměstnanec totiž nesmí pod vlivem alkoholu nastupovat do práce. V některých případech se požívání alkoholu nezakazuje. Pivo se sníženým obsahem alkoholu je povoleno například zaměstnancům v horkých provozech. Ochutnávat mohou také degustátoři nebo zaměstnanci pivovarů.