"Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Výkup akcií nepůjde skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti ČEZ," uvedla koalice v návrhu prohlášení. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček už v minulých týdnech avizoval, že tento krok by trval asi rok až rok a půl a stál by zhruba 250 miliard korun. Stávající kabinet tento plán dlouhodobě kritizuje.
Hampl v neděli upozornil na to, že stát má příjem z dividend ČEZ, které ročně činí do 20 miliard korun. O tyto peníze by tedy stát, kdyby ČEZ zestátnil, přišel.
"Motivace je v tom ovládat ČEZ stoprocentně," míní bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. "Tady se mnohokrát špatně pojmenovává, co to ČEZ je. ČEZ je soukromá firma na burze, kde stát soukromoprávně vykonává svá vlastnická práva a vedle toho má veřejnoprávně velmi silné regulační mechanismy," doplnil. I když má podle svých slov málo podkladů k tomu, aby záměr zestátnit ČEZ stoprocentně odmítl, rozhodně není v situaci, kdy by ho doporučoval.
Proti zestátnění ČEZ jsou také analytici oslovení ČTK. Třeba podle analytika Capitalinked.com Radima Dohnala by tento krok firmu hodně zadlužil, cílově snížená ziskovost by navíc vedla k neschopnosti financovat výstavbu nových jaderných bloků. "Kvetla by korupce a nepotismus. Komplikovalo by to prostředí ostatním výrobcům a prodejcům elektřiny. Šlo by o začátek konce kapitalismu v ČR," řekl v pátek Dohnal ČTK.
