Neziskový sektor je pro prvního náměstka ministra práce a sociálních věcí, jenž je zároveň výkonným ředitelem Mezinárodní obchodní komory a dříve působil coby náměstek ministra informatiky nebo tajemník Hospodářské komory, jedním z velkých témat. „Působil jsem v podnikatelské samosprávě, což je neziskový sektor. A nedokážu si představit, že bych svému představenstvu nepředložil zisk, a ten se z dotací neudělá," říká.
Dojem v české společnosti je podle Vladimíra Šišky takový, že pokud jde o neziskový sektor, téměř se v něm nesmí fakturovat - co kdyby se, ó hrůzo, vytvořil zisk? „Já ale říkám, vraťme se ke kořenům. Co znamená non profit organisation? Přece nic jiného než to, že si vlastník organizace nevyplácí žádné dividendy a veškerý zisk investuje zpět do činností, pro které byla organizace určena. A jak by se asi mohla organizace rozvíjet, jak by mohla reinvestovat, kdyby vůbec žádný zisk neměla?"
Ozdravění musí přijít
První náměstek ministra Drábka soudí, že si Češi zvykli naopak na pravidlo, že k chodu a rozvoji neziskové organizace je zapotřebí dotace. „Ale jestliže něco dotuji ze státních peněz," říká, „bezděky směřuji k státní organizaci. Pokud má platit rovnice mezi neziskovou organizací a státní dotací, pojďme raději vytvořit komunální služby státní. Rozdíl bude jediný - pro všechny budou platit stejná pravidla."
Českou republiku prý tak čeká ozdravění neziskového sektoru. Jestliže první vrchol krize vyčistil řadu firem, o nichž se říkalo, že to potřebovaly jako koza drbání, stejné procesy jsou podle Vladimíra Šišky zapotřebí i mezi neziskovými organizacemi.
„Občas se stává, že když sedím na nějakém setkání s lidmi z neziskového sektoru a začnu mluvit o těchto věcech, vidím, jak polovině z nich rudnou oči vzteky. Část kouká a nechápe, proč to říkám, když je to přece tak samozřejmé. Ale jsou vždy i takoví, kteří se usmívají a pak mi s povděkem popřejí úspěch. Je potřeba, aby taková slova jako produktivita práce, procesy, řízení, jakost, kvalita a nakonec i zisk nebyla vnímána jako nepatřičná pro celý sektor sociálních služeb."
Stát se musí k neziskovému sektoru postavit čelem, říká náměstek Šiška, a vytvořit pravidla a otevřený systém. „Výrazem „postarat se o neziskový sektor" ale rozhodně nemíním poskytnout mu volný čas a vyšší dotace."
Reforma nesmí nikoho poškodit
S neziskovým sektorem nepřímo souvisí také jeden z hlavních projektů, kterými se ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli zabývá: reforma sociálních služeb.
„Stát vložil v posledních sedmi letech do systému sociálních služeb o 14 miliard ročně navíc - a nikde se to neprojevilo. Ty peníze jsou projedené," říká Vladimír Šiška. „I proto chceme vytvořit systém, který bude posouvat prostředky těm, kterým patří a kteří je budou využívat jen na to, na co jsou určené. Tedy příjemcům služeb. Myslíme si, že systém nepotřebuje tolik prostředníků. Každý prostředník spotřebuje nějakou část prostředků a na systém sám zbývá málo. A samozřejmě, čím více prostředníků, tím menší kontrola."
Tým zástupců MPSV, ministerstva zdravotnictví a odborníků si pro svou koncepční práci stanovil tři základní pravidla. První: systém, který vymyslíme, nesmí poškodit ani jednu stranu. Druhé: uděláme vše proto, abychom v obou dvou oblastech podpořili rodinnou péči. Vždy je výhodnější jak pro rodinu, tak i pro systém, když o potřebného pečuje rodina. Přičemž toto pravidlo není o penězích, ale o lidech. Tady jsou peníze až na druhém místě. A třetí: pakliže nebude nutná legislativní úprava, nebudeme ji dělat.
„Samozřejmě, že čím hlouběji se do problémů noříme," uznává Vladimír Šiška, „tím je debata složitější. U konkrétních věcí častěji vyhřeznou na povrch problémy. Opravdové i tzv. tradiční."