Víc než polovina Čechů se bojí zvýšení nájmu či hypotéky. Expertka popisuje řešení

Exkluzivní průzkum společnosti Air Bank pro Aktuálně.cz s názvem Barometr finanční pohody, který zjišťuje finanční pohodu nebo naopak finanční stres českých domácností na reprezentativním vzorku obyvatel, ukazuje, jak Češi vnímají svou finanční situaci. Například z pohledu toho, kolik platí za bydlení.

Aktuální index Barometru vychází na 46,7, což je podíl lidí v populaci, kteří cítí finanční pohodu a nemají obavy z výše svých výdajů. Zbytek je na tom o něco hůř.

„Polovina populace žije ve finančním stresu. 64 procent lidí vnímá neustálé zdražování energií a 57 procent se obává růstu nákladů na bydlení. Druhou polovinu naopak charakterizuje relativní spokojenost s každodenním hospodařením,“ shrnuje výsledky šéf průzkumu trhu Air Bank Petr Šmíd.

Barometr zrcadlí pocity Čechů na základě několika otázek. Například zda dotyční zvládají své finance dobře, platí za bydlení víc peněz, mají dost financí na nejrůznější životní výdaje a zda je jejich aktuální finanční situace stresuje.

Šmíd také upozorňuje, že průzkum přináší zcela jiný pohled na finance Čechů než tradiční průzkumy finanční gramotnosti. „Protože to je o tom, jak se lidi reálně cítí, a ne o tom, jaké mají znalosti,“ vysvětluje.

„Největším finančním nedostatkem Čechů je schopnost zvládnout nečekané výdaje, ať už v podobě výrazného zdražení nájmu či splátky hypotéky, nebo nedostatku úspor na pokrytí neočekávaných situací,“ pokračuje za Air Bank Petr Šmíd.

Data potvrzují, že čím vyšší vzdělání, tím se také zlepšuje pocit finanční pohody. Průzkum se věnoval několika oblastem. Jednou z nich bylo právě zmíněné bydlení.

Necelá polovina dotazovaných dává měsíčně více než polovinu čistých příjmů své domácnosti na bydlení a sedmapadesát procent lidí se obává, že nezvládne výraznější zvýšení nájmu či hypotéky.

„Dobrá zpráva je, že náklady s bydlením nejlépe zvládají důchodci,“ hodnotí výsledky výzkumu hlavní ekonom společnost Natland Petr Bartoň. Právě ve skupině starších šedesáti let je totiž největší podíl těch, kteří nedávají za bydlení víc než polovinu čistých příjmů. „To ukazuje důležitost vlastního bydlení na stáří,“ poznamenal Bartoň. Senioři totiž bydlí ve svém častěji než mladí.

Při pohledu na data za jednotlivé kraje je zajímavá situace v Karlovarském kraji. Z výzkumu vyplývá, že právě tam je největší podíl lidí, kteří si myslí, že by zvládli výrazné zvýšení nájmu nebo hypoték.

„V kraji trpícím vylidňováním neznamená zablokované stavební řízení tak velký problém jako jinde. Na druhé straně je zde více než jinde velká zaměstnanost v zahraničí, což napomáhá zlepšovat domácí rozpočty v porovnání s jinými regiony v Česku,“ vysvětluje ekonom.

Největší obavy ze zvýšení nájmu či hypotéky mají v Olomouckém kraji. Tam je nejnižší podíl těch, kteří se neobávají vyšších plateb za nájem či hypotéku.

Vyšší obavy některých lidí mohou plynout nejen z rostoucích cen nájmů, ale i ze zvyšování úrokových sazeb u hypoték.

„Víc než polovina lidí z těch, kteří budou v letošním roce refinancovat, je z období, kdy se poskytovaly dvou- až tříprocentní úrokové sazby, příští rok už to tak nebude,“ připomíná šéf hypotečních služeb Air Bank Marek Richter.

U průměrné hypotéky z té doby ve srovnání se současností jde o nárůst splátky asi o třicet procent. „Naproti tomu ale rostly mzdy,“ upozorňuje Richter.

Tlak na růst životních nákladů na bydlení přinesou podle šéfky personální agentury ManpowerGroup Jaroslavy Rezlerové také samotné ceny energií, které se zejména v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě začínají už teď zvedat.

„Myslím si ale, že tohle není ten důvod, proč by lidé začali měnit práci a hledali lépe placené místo. V tomhle máme jako Češi konzervativní postoj. Máme rádi tu jistotu a měnit práci budou lidé až ve chvíli, kdy budou mít nějakou nabídku, což se úplně neděje,“ konstatuje Rezlerová.

Podle ní se spíš zvýší počet těch, kteří si přivydělávají druhou prací, která je už teď mezi Čechy velmi rozšířená. Z dat vyplývá, že počet dohod o provedení práce vychází na skoro jeden milion. „To jsou z velké časti druhé práce,“ říká Rezlerová.

„Trochu se obávám, že se také bude víc šetřit a také zda nějaké skupiny lidí na nižších příjmech nebudou nuceny k nedeklarované práci,“ popisuje výhled Rezlerová.

Lidem by podle ní odlehčilo, pokud by nízkopříjmoví lidé byli méně zdaněni než ostatní. Barometr finanční pohody českých domácností vznikl v prvním čtvrtletí 2026 a následovat bude sběr za druhý kvartál, kde už

se odrazí i vliv konfliktu na Blízkém východě. Průzkum přinese podrobnější informace i k dalším oblastem. Například jak dlouho Češi spoří na dovolenou anebo kolik lidem zbývá peněz na útratu pro radost.

Text vznikl ve spolupráci s Air Bank.