Místo 40procentního rumu či fernetu jen 37,5 procenta alkoholu, becherovka se 20 procenty nebo osmička pivo se třemi. Letitý trend snižování obsahu lihu v nápojích graduje. Češi po vzoru z ciziny stále víc preferují nižší "volume". Likérky s tím ale vyrukovaly už před lety v reakci na zvyšování lihové daně. Smrskflace se stala módou.
U tradičních lihových nápojů typu rumu, whisky, vodky a podobně nelze snižovat obsah alkoholu pod stanovenou mez. Ale kde to norma umožní, tam už to výrobci udělali. Případně z etikety jen vypustili slovo "rum", přidali příchuť, u fernetů například hruškovou, a snížili obsah alkoholu na 32 nebo 30 procent.
Ještě snazší je to u nových značek a výrobků, ty už přicházejí na trh rovnou s nízkým alkoholem. Jako třeba novinka od Stocku Limoncè Aperitivo s necelými 15 procenty nebo Becherovka Grapefruit & Hops se 20 procenty alkoholu.
Zákazník si to žádá a výrobce ušetří na dani. Úplným trhákem, zejména mezi mladými, jsou míchané drinky v plechovce, rumy, vodky a další lihoviny s limonádou a obsahem čtyři až pět procent.
Nové výrobky s nižším obsahem alkoholu
"Historicky, když se podívám na celé spektrum lihovin a nejen těch našich, tak bývaly nejčastěji kolem 40 procent. Dnes se to pohybuje kolem 38 procent," říká předseda představenstva druhého největšího výrobce lihovin u nás, ústecké Palírny U Zeleného stromu Pavel Kadlec.
"Náš vlastní trend to tak úplně není, protože přece jen dochází k oslabování chuti. Ale když se zavádějí nové produkty, tak se s nižším procentem alkoholu automaticky počítá," dodává Kadlec.
Fiskální a generační. To jsou dva hlavní důvody úbytku alkoholu v lihovinách podle ekonoma z České zemědělské univerzity Praha Tomáše Maiera. "Výrobci hledají logickou cestu, jak při rostoucí dani ušetřit, a do toho odcházejí na věčnost ortodoxní fernetáři. Přicházejí mladí lidé, které v nápoji víc zajímá příchuť než obsah alkoholu. Vidíme, jak obrovsky rostou ochucená nealko piva i ochucené drinky s převažující jinou senzorickou složkou, než je alkohol," uvedl Maier.
Dopad na spotřební daň z lihu
Pokles spotřeby alkoholu v lihovinách má logicky výrazný dopad do inkasa spotřební daně z lihu. Na rozdíl od piva, kde se daň u nás počítá poněkud nelogicky podle stupňovitosti, a od vína, které není zdaněno vůbec, se daň z lihu počítá vyloženě z toho, kolik která láhev obsahuje čistého alkoholu.
Takže při letošní sazbě daně zaplatí prodejce z jediné sedmičkové láhve se 40 procenty alkoholu státu 110 korun (s DPH 133 korun), pokud sníží alkohol na 37 procent, ušetří přes osm korun. Pomůže si, ale jen zčásti. Meziroční nárůst daně je totiž vyšší.
Loni i přes desetiprocentní navýšení sazby (z 322,5 na 355 koruny za litr čistého lihu) stát nevybral navíc ani korunu, inkaso dokonce meziročně mírně kleslo na necelých devět miliard korun. Letos vzrostla sazba opět o deset procent a státní pokladna ostrouhá stejně jako loni. Zájem o méně alkoholické lihoviny a likéry totiž dál roste.
"Snižování obsahu alkoholu nastalo už před lety jako reakce na to, že stát začal výrazně zvyšovat sazbu. Přidal se k tomu ale spotřebitelský trend, lidé obecně pijí alkoholu méně a stále rostoucí jsou tedy nápoje s nižším obsahem," potvrzuje výkonný ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník.
Nižší "voltáž" láká také pivaře
S pivem je to podobné. Snižování "voltáže" je patrné zejména u stále víc oblíbených minipivovarů. Nikdy tolik nefrčely desítky, ale i ještě slabší, a tedy méně alkoholické osmičky. I když ty jsou spíš sezonní letní trend.
Nasvědčuje tomu i největší soutěžní přehlídka minipivovarů Jarní cena českých sládků, pořádaná každoročně v Pivovarském dvoře Zvíkov. Letos soutěžilo 132 pivovarů, které představily celkem 609 vzorků piv v 15 kategoriích.
"Slabá piva se jednoznačně stala trendem. Zhruba 180 přihlášených vzorků tvoří ležáky, u výčepních desítek je to nějakých 60 až 70 vzorků. Před lety jich ale bývalo jen kolem patnácti," připomíná prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.
