U Sberbank si loni otevřelo účet o 50 procent více čínských malých a středních firem. Podle agentury Reuters to uvedl první náměstek ředitele největší ruské banky Alexandr Veďachin.
Obchod mezi Ruskem a Čínou prudce vzrostl od doby, kdy západní země a firmy zareagovaly na ruskou agresi vůči Ukrajině. Podle údajů čínských celních úřadů se loni vzájemný obchod vyšplhal na rekordních 1,74 bilionu jüanů (5,2 bilionu Kč), a to i přes výpadky plateb způsobené západními sankcemi.
Sberbank má v Číně oficiální zastoupení. V ruském přístavním městě Vladivostok na Dálném východě pak otevřela centrum, které má rozvíjet obchod mezi ruskými a čínskými společnostmi.
Podle dnes zveřejněných údajů OSN se prudce snížily přímé zahraniční investice do Ruska. Mezinárodní ruské ekonomické fórum, které se koná tento týden v Petrohradu, dává jen malou naději na jejich oživení. Západní investoři se na něm většinou nevyskytují a investice ze spřátelených zemí včetně Číny jsou omezené, píše Reuters.
Druhá největší ruská banka VTB přesto na fóru uvedla, že její šanghajská pobočka se rozrostla na plnohodnotnou banku. Rozšířila tam prý také svou klientskou základnu.
U poboček Sberbank CZ v Česku se po 24. únoru 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, začaly tvořit fronty lidí, kteří chtěli zrušit účet nebo se dotazovali na fungování banky. Kvůli odlivu vkladů banka posléze v České republice přišla o bankovní licenci. Ruská Sberbank pak v březnu sdělila, že odejde z Evropy.
