Podle výzkumu americké Iowa State University, vedeném dr. Douglasem Gentilem, 8,5 % hráčů ve věku od osmi do osmnácti let projevuje jako patologičtí hráči.

Studie dr. Gentila používá podobná kritéria hodnocení, jako testy, které se používají pro odhalení závislosti na výherních automatech.

Experimentu se zúčastnilo 1 178 dětí, z toho 100 vykazovalo příznaky patologického hráčství, tedy stavu, kdy hráči museli stále zvyšovat svojí „dávku“ hraní, aby se jim dostala stejná míra požitku ze hry. Takové chování vedlo k zanedbávání školy, lhaní a v krajních případech i ke kradení her nebo peněz na hry.

Dr. Gentila však vzápětí vysvětluje, že na vině nejsou videohry, ale charakterové vlastnosti některých dětí.

Studie tedy nenaznačuje, že hry jsou návykové, ale že některé děti mají potřebu najít si nějaký patologický návyk, kterým kompenzují určitý aspekt, který v jejich životě chybí.

Tito patologičtí hráči byli většinou chlapci, kteří se ve škole špatně učili, trpěli poruchou pozornosti občas spojenou s hyperaktivitou.

I když se nám zdá 8,5 % dětí závislých na hrách tak, že musí zvyšovat dávku, trochu příliš velké číslo, alespoň studie opět nekončí tím, že za všechno může GTA a videohry by se měly zakázat.