Ti, kdo by se rádi vrátili až ke kořenům samotného Scarface: The World is Yours, museli by se opravdu výkonným strojem času navrátit až do období před rokem 1983. Právě to byl totiž rok, kdy se na plátna kin prodral zajímavý akční snímek Scarface (v českém překladu Zjizvená tvář), aby zaujal nejen diváky, ale i filmové kritiky, a odnesl si zasloužená slova chvály. Zajímavého motivu filmu si o několik let později všimlo studio Radical Entertainment a nápad na hru byl na světě. A my můžeme po mnoha měsících vývoje konečně zhodnotit, zda jejich úsilí přináší kýžené ovoce.
Inspirace pouze částečná
Přenést na monitory počítačů po takové době to hlavní, co diváky v oné době doslova přibilo ke křeslům kinosálů, není vůbec jednoduchý úkol. Zvlášť vzhledem k tomu, že filmový Scarface měl v rukávu jedno důležité eso. Tím byl Al Pacino ztvárňující postavu hlavního hrdiny, kubánského politického vězně Tonyho Montanu.
Ten je pochopitelně i ústřední postavou počítačové adaptace a to i přesto, že se autoři rozhodli dějovou linku z filmu nekopírovat, ani na ni nenavazovat (což by ani dost dobře nešlo vzhledem k tomu, že na konci filmu Tony umírá). A tak vznikl příběh volně se upínající k několika zásadním momentům filmu, jinak se ale od příběhu předlohy oprošťující.
Volná příběhová linie
Dějová linie samotná ničím nepřekvapí, ba právě naopak. Je uvedena příjemným intrem s efektně zpracovanými důležitými momenty filmu a nabízí story o jednom drogovém mafiánovi, kterému někdo dokonale vybílil sídlo. A tak je nucen začít úplně od píky, získat si respekt, plnit úkoly pro své bossovské kamarádíčky a to všechno doplňovat trochou prodeje drog, což je jedna z nejlepších forem výdělku vůbec. Základem hry je klasicky kampaň, která vás provede několika základními úkoly, jež tvoří hlavní linii hry. Můžete z ní ale v kteroukoliv chvíli vybočit a zkrátit si chvíli některým z vedlejších úkolů.
#hodnoceni
Jako v GTA...
Právě tato nelinearita je prvním alarmujícím znakem. Čeho, ptáte se? Toho, že Radical Entertainment asi nezdravě mnoho času trávili nad sérií Grand Theft Auto. Z této herní legendy totiž čerpají plnými doušky, což je patrné prakticky na každém kroku. Pro hráče to pak znamená jediné - k dispozici máte obrovskou interaktivní mapu Miami, rozdělenou do čtyř městských čtvrtí. Po té se můžete volně pohybovat ve vlastním či kradeném vozidle, a to klidně proti všem silničním zákonům, jak jsme z GTA zvyklí.
Divoká jízda
To vše buď zcela pro své potěšení či ještě lépe v rámci plnění rozmanitých hlavních i vedlejších úkolů. Výjimkou nebudou časově omezené dodávky zboží či převážení drog od jednoho mafiána k druhému. To vše na hraně zákona, díky čemuž vám častokrát budou na záda dýchat jednotky zdejšího policejního sboru. Těm je samozřejmě nutno ujet. V případě neúspěchu vás čeká nepříjemný výslech, kde záleží jen na rychlosti vašich reflexů, zda uspějete či nikoliv.
Nezbytné přestřelky
Vedle závodních úseků hry, kdy se obrovskou rychlostí řítíte mnohdy nesnesitelným provozem, mají své nezastupitelné místo části jako vystřižené z čistokrevného akčního filmu. A tak se budete probíjet velkou přesilou protivníků neméně dobře ozbrojených jako váš hlavní hrdina. Ten má ostatně k dispozici příjemně široký arzenál, do něhož je možno nové kousky dokupovat a dále rozšiřovat, nebo třeba i uchovávat v kufru vlastního vozu.
Právě v těchto akčních chvílích, kdy máte za úkol kupříkladu vyčistit několikapatrový dům prolezlý nepřáteli, dozajista oceníte příjemně vyřešený "Balls systém". Ten reaguje na vaše impozantní zásahy či efektní akce za volantem auta a připočítává je na stupnici. Ve chvíli, kdy je zcela naplněna, umožní vašemu hrdinovi aktivovat speciální mód. Díky tomu na několik sekund zčervená obrazovka a budou vám propůjčeny super schopnosti co se míření týče, díky čemuž jednodušším způsobem sestřelíte větší množství padouchů.
Vychytané zaměřování
Právě zaměřovací systém je jedním z podstatně vylepšených stránek oproti "okopírovanému" GTA. Zatímco klávesou pevně zakotvíte míření na určitém nepříteli, pohybem myši přesně zacilujete na dané partie tak, abyste jej zabili co možná nejméně zásahy. Navíc je třeba autorům pochválit celkovou atmosféru hry a kouzlo, s nímž přenesli Montanu na počítačové obrazovky. Ten je totiž stejně jako ve filmu prototypem klaďasa i záporňáka, kterého budete milovat a nenávidět zároveň. Ať už kvůli jeho mnohdy nemístnému humoru nebo pro jeho charakteristické chování a celkový nadhled.
Slabá grafika
Je obrovskou škodou, když výsledné hodnocení v recenzích na kolena sráží technická stránka. Zvlášť, když tu hratelnostní lze bez skrupulí prohlásit za podařenou. Scarface jakožto multiplatformové dílko bohužel nebylo - stejně jako mnoho jeho kolegů - obdařeno grafickým kabátkem, nad nímž by současní namlsaní hráči zrovna slintali. Hranaté obličeje, málo detailní budovy, sterilní prostředí vaší vily ... a mohli bychom pokračovat dále a dále. Tento nedostatek naštěstí alespoň částečně vyvažuje našlápnutý soundtrack s postupně se odemykajícími písničkami, mezi nimiž nechybí několik vcelku známějších a zvučnějších jmen (Johny Cash, Judas Priest, Debbie Harry), stejně jako písničky převzaté přímo ze soundtracku k filmu.
