Druhá světová válka, ohromná tragédie, která stále fascinuje miliony lidí. Možná právě této "úchylky" využívají filmaři i herní vývojáři a stále dokola nám servírují toto tisíckrát omílané téma. Některé z těchto počinů přejdeme povzdychnutím a laxním pokrčením ramen, jiné nám učarují a trávíme s nimi více času.
Rush for Berlin má dost potenciálu na to stanout v té vydařenější skupině. Zasazení do největšího konfliktu lidstva rozhodně tedy není tím, čím by tato hra vyčnívala - stačí se podívat na herní nabídku a spatříme desítky RTS s touto tématikou. Jejím esem v rukávu je však atmosféra, kterou skvěle dotváří i podařená grafika.
Strategie méně, taktika více
Mnozí tvrdí, že by hra měla být jednoduchá a snadná na pochopení. S tím toto dílko rozhodně problém nemá. Takřka každý normální člověk se k Rush for Berlin může posadit a začít své nepřátele kosit hlava nehlava. Ptáte se proč? Inu, tato hra není postavena tak úplně jako ostatní strategie (v nichž je většinou nejdůležitější budování vojska/armády a bez něhož se k finálnímu útoku/obraně ani nedostanete). Hlavní je zde taktika útočná i obranná, kterou zužitkujete při vašem tažení na Berlín.
#hodnoceni
Jde zkrátka o to využívat své jednotky při postupu vpřed co nejlépe a pokud možno s rozumem. Kdo zvolí totální frontální útok ve stylu kamikadze, musí nutně ztroskotat i na nejlehčí obtížnost. Místo toho budete postupovat vpřed, zabírat nepřátelské továrny, doplňovat palivo i munici, léčit své raněné a tu a tam rozšíříte své řady o nějaké ty zelenáče. Ano, zelenáče, hra totiž obsahuje element získávání zkušeností a ostřílené jednotky mají mnohem vyšší účinnost než nově nakoupení bažanti. Některé jednotky si navíc berete do dalších kol.
Pro opravdové fandy hra obsahuje spoustu klasických jednotek (tvůrci se chlubí celou stovkou), které ve 2. světové válce sehrály svou roli. Setkáme se tak s obyčejnými vojáky, panzerfausty, ošetřovateli, tanky Sherman i dalšími obrněnými vozy a nespočtem dalších, které oživí dění na virtuálním bojišti. Dobrou zprávou je, že vaše jednotky dostaly do vínku poměrně dobrou umělou inteligenci a občas se rozhodují dokonce lépe, než by to za ně udělal mnohý živý hráč. Můžete tak být klidní, když necháte pár vojáků hlídat základnu - nebudou jen tiše stát a čekat na smrt, jak to vídáme v některých hrách podobného ražení.
Atmosféra nad zlato
Co se týče designu, musíme uznat, že jej tvůrci ze Stormregionu (ano, ti samí lidé stojí i za Codename:Panzers), dotáhli na špičkovou úroveň (byť za cenu krvavějších hardwarových nároků). Prostředí jsou detailně vymodelována a vše vypadá jak má. Když si k tomu navíc přidáte skvělé ozvučení, kdy každá střela, každá salva z kanónu, každé vozidlo i voják zní "opravdově", dostáváte právě tento skvělý mix. Všechny ty detaily dohromady se zasazují o to, abyste se při hraní cítili "in", aby vás hra vtáhla a tak to má být.
Variabilita úkolů v Rush for Berlin dopadla rovněž na výbornou. Cíl v každé misi působí svěže a neotřele - mohou vám nařídit cokoli, od pouhého zabrání nepřátelské továrny po zneškodnění německých 88mm kanónů. Kromě hlavních obsahuje každá mise i úkoly volitelné a někdy také úkoly tajné. Jak jste se asi již dovtípili, nemusíte takovým věcem vůbec věnovat pozornost, detailisti a megalomani se však dozajista vyřádí. Podle toho jak jste misi splnili, vás později v debriefingu také ohodnotí slovně (average, excellent) a medailemi (například za zabití nepřátelského důstojníka).
Sólo i ve skupině
Po historické stránce hře nelze mnoho vytknout. Jednotky "Officier Hero" jsou obrazy mužů, kteří za války měli nějaký význam (v dobrém i špatném) a před každou misí se vždy dozvíte něco o jejím historickém pozadí. Kromě striktně historických scénářů však můžete také zasáhnout do minulosti a zkusit různé alternativy "co kdyby"; i díky tomu nechybí kampaň za německou stranu.
Tak se dostáváme k hlavní části hry, totiž válečným kampaním. Těch jsou ve hře celkem čtyři: Jedna za Západní spojence, jedna za SSSR, malé sejour s Francouzi (to je vlastně spíš sada bonusových misí, než samostatná kampaň) a možnost upravit minulost ve fiktivním německém tažení. Celkem tak ve hře naleznete včetně tutoriálu 26 misí. Nemusí se to zdát jako mnoho, ale věřte nám chvíli vám to vydrží.
Multiplayer obsahuje kromě obyčejného skirmish módu i dva další typy her: RUSH (Relentlessly Utilized Score Hunt) a RISK (Race-Intensive Strategic Kombat). Při testování nám však přišlo, že zde hraje až příliš velkou roli náhoda a raději jsme se vrátili ke klasickému death matchi. Ten je úplně stejný jako hra pro jednoho hráče, až na to, že se utkáte s jiným člověkem. Zkrátka, žádná revoluce se nekoná, ale úkol splněn.
Nepřehlédněte mě!
Rush for Berlin není nějakou novou bezkonkurenční ikonou v oblasti real-time strategií, ani převratem na poli her s tématikou 2. světové války. Rozhodně jde však o příjemný počin s dobrou hratelností, tunami jednotek a atmosférou, která by se dala krájet. Její problém tkví v tom, že přichází v době, kdy se to na herním trhu novými RTS skvosty jen hemží (namátkou Company of Heroes či Faces of War) a tak se snadno může stát, že bude přehlédnuta. To by však byla velká škoda - rozhodně má totiž co nabídnout.
