Podívejte se na videorecenzi Burnout Paradise zde!
V devadesátých letech kanadský zvrhlík a čirou náhodou i filmový režisér (může to být i naopak) David Cronenberg natočil film Crash. Snímek vyprávěl o lidech, které muchlající se plechy, praskající světla a vystřelující airbagy přivádí k orgazmům nebo na JIPku. Neříkám, že i vás Burnout Paradise takhle rozparádí, ale pocit z dobře udělané práce - rozumějte zdemolovaného sporťáků - je rozhodně velmi uspokojivý.
Musíte však zapomenout na všechno, co jste viděli ve videích od Besipu. Padají závory na vlakovém přejezdu? Šlápněte na to! Zvedá se most přes řeku? Šlápněte na to! Předjel vás ve sto padesáti v protisměru těsně před cílem soupeř? Šlápněte na to a narazte ho do protijedoucího kamiónu, aby mu změřil hladinu oleje! Musíte se naučit jezdit jako prase, ale s reflexy Nea z Matrixu.
#hodnoceni
Paradise City je rájem pro všechny podobně postižené magory. Od úplného začátku, kde si na vrakáči seženete svoji první káru, je vám skoro celé k dispozici a vy si můžete jezdit kde chcete a dělat co chcete. Téměř na každé křižovatce najdete výzvu k nějakému závodění. Stačí zmáčknout R2 a L2 a už jste na startovní čáře, gumujete pneumatikami a honíte se se sedmičkou soupeřů v závodě z místa A do B nebo se jich snažíte co nejvíc rozstřelit v Road Rage.
Jde o klasické režimy, které se za Burnoutem táhnou již od prvního dílu stejně jako pach spálené gumy, nicméně díky grafickému provedení a náramně vyvedené demolici aut je to rychlejší, drsnější a mnohem zábavnější než dřív. Demoliční peklo, které před vámi ostatní účastnící závodního provozu rozpoutají, je prostě kolarvoucí! Kromě již zmíněných můžete dělat i kaskadérské triky ve Stunt Run, unikat před dotěrnými pronásledovateli v Marked Man nebo dělat tzv. Showtime, novou verzi klasického Crashe.
Dřív jste dostali jednu křižovatku v dopravní špici, jednu káru, několik multiplikátorů a všechno to museli proměnit v hromadu šrotu. Tentokrát takovou paseku můžete udělat naprosto kdekoliv. Stačí se rozjet, stisknout R1 a L1 a vaše plechovka se promění v kutálející vrak, který semele všechno, co mu přijde do cesty. Výnosné místečko, kde napácháte nejvíc neplechy, si však musíte najít sami. Klasickému Crashi se sice Showtime nevyrovná, ale i tak je to dobrá relaxace.
Jinak honičky jsou na programu dne neustále a to i přes to, že nejste zrovna v závodu. V pohodičce si jedete, hledáte, na jaké křižovatce to zapíchnete tentokrát, a lup, zleva vás vezme dlouho hledaný sporťák se stádem tak našňupaných Šemíků, až jim ze zadků létají plameny. To je přeci výzva! Každé auto, které si během hry vyjezdíte, musíte nejdřív poslat na šroťák, abyste si mohli vyzkoušet, jak pohodlné má póstrování, a lovení je velká zábava!
S velkým městem sice nepřichází velká zodpovědnost, nicméně spousta uliček a zkratek, kterými se můžete během závodů vydat. Pryč jsou již světélkující šipky a nesmyslné bariéry. Máte prostě start, cíl a to, jak se z jednoho dostanete do druhého, je jenom na vás a vaší zručnosti. Právě v tomhle ohledu vám Burnout nic nedaruje a prvních pár hodin se vám bude stávat, že závod nedojedete, protože špatně odbočíte a skončíte někde úplně jinde.
Hra vám sice poradí bliknutím blinkru nebo ukázáním odbočky, ale věci se semelou hodně rychle, ani nestačíte zareagovat páčkou a káru už si ladíte o nějakou stěnu, zaparkovanou dodávku nebo prostě blbě zahnete. To se holt stává a během prvních kilometrů se připravte na to, že tomu bude poměrně často. Během závodů budete mít pěnu u pusy a adrenalin vám z ní poteče v kapalném skupenství, nic totiž není jisté a rozhodují až poslední metry. Nikdy si nemůžete být jistí tím, jestli se před finišem nerozstřelíte vy nebo váš soupeř.
Pokud jde o provedení, Criterioni se opět ukázali jako sakra zruční borci. Paradise City je směsicí lokací z předchozích dílů, takže vlastně neuvidíte tolik nového. Nicméně je rozlehlé, se spoustou uliček, zkratek a dalších možností k vyblbnutí (najděte všechny garáže, skokánky, zničte všechny billboardy...), a nikde se nic nedočítá a nedoskakuje, výtečně. Autoři šli do sebe i co se týká autoparku. Ten již nevypadá jako čínský import angličáků od Metchboxu, ale ve většině kousků poznáte auta, která jim stála předlohou, jako nové Camaro nebo Audi TT, byť má o kroužek méně.
Vrcholem je samozřejmě propracovaná demolice všech sporťáků, okolní vozidla jsou na tom jako obvykle o něco hůře. Nicméně to, jak se auta škrábají, ohýbají, skla praskají, dveře se otevírají a vše si můžete vychutnat během zpomalených záběrů s takřka dokumentaristickou přesností, to nemá obdoby, takže rádi prominete prázdné místo na sedadle řidiče. Na to by si ostatně sedl jenom šílenec. V HD rozlišení je to pak jiná káva, nemluvě o tom, že v 480p máte horší přehled o tom, co se na vás řítí.
Výtečný je i tolik popisovaný multiplayer, stačí jen pár kliknutí a už se kolem vás řítí vysokooktanoví dravci, kteří si chtějí pověsit vaše elektrony jako trofej nad krbem. Nicméně nejen díky němu vám Burnout vydrží déle než pocit hebkosti s použitím letlampy. Burnout Paradise je tak dalším důvodem, proč si koupit herní konzoli a je v podstatě jedno jakou, jen musíte počítat s tím, že začátky budou tvrdé.
