RECENZE: The Incredible Hulk - zelené řádění

Stano Baláž
17. 7. 2008 0:00
"Být v mé přítomnosti je velmi nebezpečné."
Foto: Hratelně.cz

Poslední dobou se nám množí hry dle komixové a filmové předlohy. Nebylo by na tom nic špatného (právě naopak), kdyby tyto hry nebyli tak zoufale nedodělané, nepromyšlené nebo jinak odfláknuté. Každý fanoušek komixu by si chtěl zkusit být alespoň jeden den v kůži Hulka. Je chvályhodné, že se SEGA pokusila mu tento zážitek zprostředkovat, jenže jaký to má smysl, když mu pak všechnu zábavu úplně zbytečně pokazí?

Je opravdu velká škoda, že náměty s tak velkým potenciálem dopadají takto (nebo třeba jako Iron Man - recenze zde). Přitom koncept je vymyšlen dobře – sandboxová akčňárna ve velkoměstském prostředí věrné kopie New Yorku s několika místy nebo budovami známými ze světa Marvelu, navíc v roli zběsilého supersilného zmutovaného monstra, slibuje nevšední zážitek. A ten se vlastně i dostaví – asi tak v první půlhodince. Poté si už totiž člověk všimne opravdu hodně neuvěřitelných technických problémů... Ale k tomu se dostanu později. Prvních pár minut máte opravdu dojem, že tentokrát se snad konečně povedlo vydat hru dle filmové a komixové předlohy, která by snad dostala i slušnější hodnocení.

Foto: SEGA

#hodnoceni

„Mám problém. Některé aspekty mojí osobnosti nedokážu kontrolovat.“ – „Tak jdi za cvokařem.“
Hlavní zdroj hratelnosti spočívá v jednoduchém ovládání a možnostech totální destrukce. K boji můžete použít cokoliv se válí kolem včetně aut nebo sloupů pouličního osvětlení, k dispozici jsou různá jednoduchá komba a „nabíjecí“ útoky. Na některé speciální pohyby je nutné počkat si do pozdějších fází hry než se odemknou. Vůbec nejlepší na této hře je potloukat se New Yorkem a bavit se absolutní zkázou, kterou jako Hulk dokážete způsobit. Můžete skákat městem, odrážet se od mrakodrapů a i navzdory špatné kameře si to budete náramně užívat (kromě toho je to i nejrychlejší způsob dopravy z místa na místo). Pocit volnosti a iluze toho, že jste alespoň na chvilku v kůži tohoto zeleného obra je celkem autentický. Kdyby se vše ve hře povedlo tak jako tento sandboxový prvek, měli bychom tady možná první hru podle filmu a komixu, která by byla opravdu poctivě propracovaná. To by ji ale nesměla dělat SEGA.

Příběhové mise, jež se aktivují když se dostavíte na určité místo (kdy a jak je jen na vás), jsou vesměs podobné a rychle začnou nudit. Absolutní většina z nich se točí kolem zničení nebo naopak ochrany něčeho nebo někoho hrozně důležitého. Bohužel, i díky špatným cutscénám vám nebude jasné, proč to vlastně děláte. Vaším hlavním cílem bude zachránit Manhattan. Nesnadný úkol, když vezmeme v potaz, že během hry jeho hodně velkou část srovnáte se zemí. Kromě misí si ještě můžete zahrát několik průměrných miniher. Nejvíce času ale určitě strávíte „přestavbou“ New Yorku, jinak to ani nemá smysl hrát.

Foto: SEGA

„Tělo toho muže je vlastnictvím armády USA!“
A vůbec. Když si pomyslím na to, kolik vám teď vyjmenuji chyb a nedostatků této gamesy, nevím jestli to vůbec má smysl hrát i když je ta sandboxová část docela povedená. Nepřátelská UI je téměř nulová. Protivníci jsou výjimečně tupí. Obrněná vozidla a vojáci se nechávají bezstarostně zabít, často dokonce sami vjedou nebo skočí do vody. Bizarní je způsob jak snížit úroveň ohrožení – musíte si nasednout do metra. Budovy se spíše zasunou do země než že by se v pádu tříštili. Podobných chyb, nedodělků a absurdností je ve hře bohužel ohromné množství.

Kolize někdy nefungují, auta projdou skrze vaší postavu, nebo naopak už při letmém doteku vybuchnou. Neobvyklé není ani zasekávání postavy v objektech a budovách. Několikrát mi to spadlo a musel jsem restartovat konzoli (to se mi dosud stalo pouze jednou!). Textury doskakují až když je objekt v těsné blízkosti. Viditelnost je mizivá, vše zahaluje podivná mlha, budovy v dáli jsou rozmazané a tmavé. Když skočíte do vody, stane se postava úplně neovladatelná.

Foto: SEGA

Celé to prostě působí jako kdyby 4 měsíce před dokončením do studia vešel produkční, z prvního počítače, na který narazil, stáhl alfa verzi a odnesl ji do vydavatelství v snaze stihnout premiéru filmu. To ani nemluvím o tom, že animované sekvence vypadají dost ohavně, postavy se na své originály z filmového plátna moc nepodobají a i když mají jejich hlasy, je to celé dost nepřesvědčivé a máte chuť vypnout Xbox a jít radši někam ven. Moje hodnocení nakonec není tak špatné opravdu jenom proto, že úplné jádro hry – volné šílení v rozlehlém městském prostředí s možností ničit vše, co vás napadne, je opravdu zábavné. Bohužel, jenom funkční kostra hry nestačí. Ne, když to stojí téměř patnáct stovek.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy