Japonské hry jsou známé hned z několika důvodů. Z hlediska Evropanů potom zejména kvůli tomu, že působí divně až úchylně, což překvapivě vysokému procentu hráčů vyhovuje. A zvykli jsme si i na to, že nás Japonci dokáží nebývale postrašit. Je to právě země vycházejícího slunce, kde vznikla sága Resident Evil, jíž zdatně sekunduje Silent Hill od Konami, který je zaměřen přece jen mysteriózněji a ještě více propaguje survival-hororový žánr, v němž nejde ani tolik o zabíjení, jako spíše o strach z toho, že uvidíte zase nějakou tu zrůdu, kterou budete muset rozsekat. Tak tomu aspoň bylo doposud a stejného mustru se držel i experimentální čtvrtý díl s podtitulem The Room, jehož hlavní hrdina se pohroužil do svých nejhrozivějších nočních můr.
#hodnoceni
Silent Hill: Homecoming signalizuje, že se bude vracet – ale kam? Rozhodně do starého známého městečka Silent Hill. Ovšem pokud čekáte návrat ke kořenům série, jste na špatné adrese. Konami svěřilo vývoj hry do rukou západního studia Foundation 9 a na výsledku je to znát. Ne že by Homecomng bylo vysloveně špatnou hrou, podle nás si ale nálepku Silent Hill nezaslouží. Vezměme to však postupně.
Válečný veterán Alex Shephard je zrovna propuštěn z lazaretu, kde ho sužovaly noční můry o zmizelém bratrovi Josuovi. Alex přijíždí do svého rodného města Shephards Glen a najde toto místo zahaleno do husté mlhy. Všechny obchody jsou uzavřeny a na ulici narazí pouze na soudkyni Holowayovou. Ta ho zaopatří (stejně jako všichni ostatní v průběhu hry) pouze kryptickými poznámkami a následně zmizí v kanceláři. Také Alexova matka se ukáže jako minimálně nápomocná – sedí doma v houpacím křesle a pomalu se oddává šílenosti. Jedno je ale jasné: bratříček Joshua skutečně zmizel. A Alex se vydá ho najít.
Zpočátku je vybaven pouze nožíkem, ale později se dostane k železné trubce, pistoli, sekeře, brokovnici i automatické pušce. Nejprve prozkoumá dům svých rodičů, aby se následně vydal na cestu do Silent Hillu, kde potká hrozivé kreatury vylézající z kanalizací či vyskakující z temných rohů. Občas se s tím autoři vážně nepářou a monstrum vám hodí přímo do cesty. Brzy zjistíte, že Homecoming je oproti předchozím dílům série velmi akční a že se Alex v boji vyzná. Kromě toho, že nepřátele v celku pohodlně rozseká, tak se spoléhá i na úhybné manévry, které jsou zejména proti řadovým protivníkům nesmírně účinné. Jakmile ale přijde na bossy, je to jiné kafe. Tady už je třeba zvolit přesnou taktiku, která se odvíjí od daného prostředí.
Stále jsme ale v Silent Hillu, a tak munice nejsou přehršle. Často je třeba se bránit zbraněmi na blízko. Přesto si ale zastřílíte více než v jakémkoliv z předchůdců. Každopádně se připravte na prolézání každého koutku, abyste našli více nábojů, ale také ukládací body, jichž je ve hře přesně třiadvacet. Nepříjemné je neustále pobíhání ve hře. Jakákoliv menší překážka je důvodem ke zdlouhavému obcházení, některá prostředí zase působí dojmem labyrintu. Tohle si tedy autoři skutečně mohli odpustit.
Spoustu z těchto cest musíte absolvovat, abyste splnili relativně malé množství hádanek, které hra nabízí. Alex tak například není stavu uchopit páčku na otevření dveří, protože se nachází pod vodou. Nejprve je tedy nutné vypumpovat sklep. K tomu potřebuje mladý muž benzin a ten v domě samozřejmě chybí. A dvě mysteriózní kamenné desky neotevírají cestu do tajemné krypty, nýbrž pouze do další části města. Abychom to zkrátili: hádanky působí naroubovaným dojmem a často nedávají žádný smysl. To se pak hráč raduje, když musí zapojit jednoduchý elektrický obvod, aby zprovoznil výtah. To má aspoň logiku!
Silent Hill: Homecoming sice dokáže vyděsit, ale tísnivá atmosféra předchozích dílu je ta tam. Použité mustry, ale i hudba jsou už příliš ohrané. Autoři evidentně recyklovali obsah předchozích dílů, což hře příliš nepomáhá. Nečiní tak ani větší důraz na akci či rozmazaná grafika. Jak už bylo řečeno – pátý díl série se dá v pohodě hrát a s trochou snahy ho i dokončíte. Pakliže však čekáte důstojného nástupce slavné série, budete pravděpodobně zklamáni. Homecoming vykročil mainstreamovým směrem a kulisy navíc začínají být tak nějak ohrané.
