Penumbra je zajímavá hned z několika důvodů. Je překvapivě velmi kvalitní, jednoduchá a ačkoliv vše vidíte z pohledu vlastních očí, je minimálně akční. Nicméně škatulka adventura je jí také malá a hráče si nezíská tolik propracovaným příběhem, postavami a tunou rozhovorů, ale naopak tísnivou komorní atmosférou a logickými hrátkami z fyzikou. Možná právě mezi jejími autory by mohli ve VALVe hledat další posily.
V minulém díle jste viděli
První epizoda jménem Overture vyprávěla příběh mladého fyzika Philipa, kterému zemřela matka, a otec, o němž si taktéž myslel, že již prdí do hlíny, mu zanechal dopis. Ten jej zavedl až do zamrzlého Grónska a díky nepříznivému počasí vlezl do opuštěného dolu. Aby souhře náhod bylo učiněno za dost, vchod se za ním sesypal a jediná cesta vedla dolů do tmy.
#hodnoceni
Phillip pak postupně odhalil, že zdejší skály jsou tvořeny zvláštním materiálem, jehož chemikálie způsobují halucinace, zvýšenou agresivitu a ve zhoršeném stádiu i nepříčetnost. První díl však skončil nanejvýš otevřeně a málem i otevřenou mozkovnou hlavního hrdiny, když Phillipa náhle někdo přetáhl krumpáčem.
Druhá a podle všeho i poslední epizoda nazvaná Black Plague tak přímo navazuje a Phillip se probouzí ve špinavé místnosti a s pořádně velkou migrénou. Nachází se totiž v areálu Shelter, bývalé výzkumné stanici, která nápadně připomíná Dharma Initiative ze Ztracených (jen tam věci dávají větší smysl) a celá je k prasknutí přeplněná infikovanými vědci...
Hrátky s fyzikou
Black Plague vás opět dostane hádankami a puzzly, jichž je opravdu nespočet. Hned v první uzamčené místnosti by si adventurní panic nemusel bezpodmínečně vědět rady, stejně tak jako v šachtě s prasklým potrubím či kdekoliv jinde. Co je ovšem daleko zajímavější, vše dává naprosto logický smysl. Hodíte-li minci do nápojového automatu, vypadne vám plechovka, namočíte-li kus látky do lihu a zapálíte jej, máte pochodeň.
Například ve zmiňované šachtě je prasklé potrubí a tryská z něj mrazivý vzduch. Vy se pohybujete jen po malé místnosti, kde je regulátor teploty v trubkách a na hácích visí pár odporných kýt. Fígl je v tom, že musíte vhodit minci do nápojového automatu a plechovku přiložit k regulátoru. Ten náhle začne zvyšovat teplotu v místnosti a cesta dál je volná. Jednoduché, ale výborně to funguje!
Chyť mě, když to dokážeš
Hlavní změna oproti Overture tkví v tom, že už nemusíte bojovat se zvláštními psy pochybného původu a plemene. Bez čoklů, kteří by vám strkali svou uslintanou tlamu mezi nohy při řešení nějaké hádanky, se vám rozhodně přemýšlí lépe. Nicméně přeci jenom na někoho narazíte. Jde o groteskně vyhlížející protivníky, kteří však nejsou tak častí a lehce vás přehlédnou. Když vás ale uvidí, začne peklo...
Krčíte se ve stínu a čekáte, až zaměstnanec Shelteru projde. Hledíte-li na něj, začnete panikařit - obrazovka bude namrzat a váš hrdina začne zhluboka dýchat, čehož si ve valné většině případů procházející hlídka všimne. Pak ale zapomeňte na boj či vůbec nějaký odpor, máte zde pouze dvě možnosti: Buďto začít hodně rychle utíkat, nebo utíkat daleko rychleji.
Pohni s tím
Vylepšení dosáhla i interakce s předměty. V Black Plague tak mnohem častěji narazíte na funkční počítač, k němuž musíte najít disketu s přístupovými kódy. Z podobného soudku jsou i problémy s indikátorem oční sítnice, otisků prstů nebo infikované krve. Například její odebrání nakaženému vědci provedete přesně jako v Pohotovosti - jehlu očistíte lihem a krev natáhnete. Jak prosté, že doktore Greene?
Zmiňovaná fyzika je naprosto funkční, ačkoliv se toho od minulého dílu moc nezměnilo. Můžete zvedat krabice, kutálet barely nebo otevírat šuplíky. Vše je vyřešeno intuitivně a efektivně, jen kliknete myší na požadovaný objekt a směrem, kterým byste jej v reálném životě opravdu otevřeli, zatáhnete posunutím myši. Oproti Overture jsme se dočkali i několika grafických vylepšení (kapky, odlesky, rozmazávání obrazu a zvýšený antialiasing).
Slyším hlasy
Originálním faktorem Black Plague je hlas ve vaší hlavě, jenž se začne projevovat hned, jakmile se nakazíte (což je nutné podstoupit pro další průchod hrou). Váš "přítel" se vám bude posmívat, když se něco nevydaří podle plánu, a bude vás děsit daleko víc, než byste si v danou chvíli vůbec přáli. Atmosféru pak zahušťuje ještě celkem temné pojetí hry. Světlem se v Black Plague totiž šetřilo a když vám dohasíná poslední světlice a baterka je dávno vybitá, klidně byste ukousali nehty i u souseda na noze.
Druhá epizoda Penumbry dokázala, že nemusíte mít vysoký rozpočet, ani za horentní sumy licencovaný engine poslední generace. Tím hlavním je stále zajímavý nápad a jeho slušné provedení. Pokud tedy chcete zkusit něco trochu jiného a nebojíte se temných zákoutí stejně jako logických puzzlíků, určitě po Penumbře sáhněte.
