Doomovky jsou specifickým žánrem, který se těšil velké přízni zejména koncem devadesátých let. Občas se do této škatulky házejí všechny akce z pohledu vlastní osoby, kde se hodně střílí. Ale to je poněkud nepřesné. V doomovce se totiž střílí zatraceně hodně. Prakticky nic jiného se tam nedělá. Je to jako rozsévat spoušť bez jakýchkoliv mantinelů. Čím víc bizarnějších monster zprovodíte ze světa, tím lépe. A když ne, dlouho žít nebudete. Umělá inteligence? Na co? Bohaté stačí haldy tupých pekelníků valících se koridory či útočících ve vlnách na otevřených prostranstvích, kde absolutně chybí nějaká možnost úkrytu. Nejpopulárnějšími zástupci žánru doomovek z posledních let jsou asi Serious Sam a Painkiller. Mnoho dalších se do herní paměti nezapsalo. Poptávka po nich už zkrátka není tak vysoká. Nyní se o to pokouší Necrovision, v němž má prsty několik tvůrců právě Painkillera. Jinak je to ale výtvor ruský.
#hodnoceni
Necrovision vás uvádí do kulis první světové války. To vůbec není špatný první krok – vždyť druhá světová už je ohraná jako písničky Michaela Jacksona a pobíhat po anonymních úrovních kdesi v předpeklí, to už se dnes také nikomu moc nechce. A tak je tu konflikt, který znamenal ve válečných dějinách docela velký převrat. Mimo jiné v tom, že se tu poprvé použily bojové plyny. A jeden takový zaviní i problémy, které všem přerostou přes hlavu a vyvrbí se ve stěžejní události, na nichž Necrovision stojí. Kropení do obyčejných vojáků si příliš neužijete – čeká vás jen v úvodních misích. Pak se totiž naplno projeví důsledky rozlitého plynu a navíc letitého boje upírů a démonů, který se přenáší na zemský povrch. Jízda může začít a jakákoliv první světová ustupuje do pozadí. Její potenciál tak zůstává trestuhodně nevyužit. A aby toho nebylo málo, slouží spíše k prvotnímu nalákání, protože později se do onoho předpeklí skutečně přesunete.
Na druhou stranu, bylo asi bláhové očekávat od Necrovision nějakou intenzivní atmosféru. Ta doomovkám totiž tradičně chybí a nic na tom nezmění ani snaha autorů ladit vše do velmi temných barev. Kdyby se v nich odehrávala jiná hra, která by třeba pracovala s prvky napětí, atmosféra by se zřejmě našla. Ale takhle? Když za každým rohem čeká halda zombifikovaných vojáků či monster nepopsatelných tvarů (mimochodem jsou spíše obskurní a směšná než strašidelná? To skutečně nejde. Hra vás zkrátka drží v bojové permanenci a nějakému strachu nedává absolutně prostor. Možná je to trochu škoda.
Žánrové zadání je ale jasné – chceme hlavně akci. Hodně akce. Nebojte, dostanete ji. Bohužel ani tady ale autoři zase tak nepřesvědčili a například na dynamiku Painkillera nedosáhli. Nepřátel je sice hodně, bohužel jsou ale po úrovních rozmístěni dost chaoticky a vzhledem k jejich, již zmíněnému, temnému zabarvení, je občas problém zjistit, odkud na vás pálí, pokud se jedná o volnější prostranství, navíc rozvrstvené. Do toho si připočítejte, že se s oblibou rodí na nejrůznějších místech znovu a znovu, dokud hra uzná za vhodné. Když si tak stoupnete tak, jak hra nepočítala, mohou se vám protivníci klidně rodit po boku. Naštěstí to nejsou žádní géniové, a než se trochu zorientují, také jim to trvá. Že by se kryli za překážkami či se snažili pobíhat před vaší hlavní, aby vám ztížili cílení? To neexistuje.
Na druhou stranu, po většinu času si zastřílíte docela dobře a brzy si zvyknete i na zvláštní chování zbraní, které nepůsobí tak silně, jak byste čekali. Do protivníků to chce naprat opravdu hodně nábojů a headshot se podaří vskutku výjimečně. Přesto ale akce vcelku svižně odsýpá, a když vypnete mozek, bude vás možná i bavit. Vedle zbraní totiž můžete použít i prvky boje nablízko, ať už mlácení pažbou, pistolí nebo kopy. Jako ozvláštnění to docela funguje. Design misí je na tento typ hry víceméně standardní, takže očekávejte koridory i prostranství, bohužel s časem jakoby autorům docházely nápady a úrovně jsou čím dál tím více nuzné.
Grafika sama o sobě není špatná, ale spíše než technologii, za to vděčí zkušenému nasazení nejrůznějších efektů, například rozmazání, které zvyšují celkový dojem, pokud se kvalitu nerozhodnete zkoumat blíže. Celkově tak hodnotíme lehce nadprůměrně s dodatkem, že za pár stovek by to byla dobrá volba. Ovšem v současnosti se hra prodává za necelou tisícovku, což je na náš vkus a podobnou hru poměrně dost. Takže važte pečlivě, přepečlivě…
