Někde na okraji zorného pole, na hraně deliria nebo v té jediné strašlivé chvíli, kdy člověka náhle vytrhne ze spánku těžkého jako olovo řinčení budíku, tam někde se nachází snová říše. A právě zde se jako na počátku světa tříští v nekonečné chaotické bitvě síly prvotních vášní, strachů a šílenství. To je bitevní pole pro Dreamblade.
S figurkovými hrami se v poslední době roztrhl pytel a na to krupobití chapadel, mečů, motorových pil a břitkých tesáků se dá říci jediné je to báječné. Čím víc figurek, tím více se bude hrát, a čím víc se bude hrát, tím méně se (slovy jednoho známého psychiatra, co rád moralizuje, ale ono na tom něco bude) bude fetovat. Tak. Hraním za "čistější" mládež! Dosti ironie, figurkové hry skutečně zažívají rozmach v prostoru, který jim po právu náleží.
#hodnoceni
Na rozdíl od klasických obrovitých armádních setů typu *Warhammer*, nad jejichž barvením stráví člověk nejeden rok života, dostanete tyto figurky již nabarvené. A jejich kvalita je natolik vysoká, že průměrný modelář jen zaskřípe zuby. Tvůrci navíc vsadili na dobrý tahák: kombinace variabilních schopností figurek a jejich sbírání v sériích připomíná starý dobrý karetní *Magic* i s jednotlivými raritními kusy. Jak by ne, *Dreamblade* vyprodukovali Wizardi, kteří vrhli do světa také tuto slavnou karetní hru.
Jednoduchost
Základní set *Dreamblade* obsahuje mapu, pravidla, speciální kostky a šestnáct figurek. Pokud má mít jakýkoli systém s ambicemi stát se masově hraným nějaký úspěch, musí vsadit na jednoduchou mechaniku. Autoři si poučku zjevně vzali k srdci. Česká verze pravidel má sice dvacet pět stran, ale zkušenějším hráčům by stačilo jejich shrnutí na jednu A4. Hraje se na velké mapě Snové krajiny rozdělené na dvacet polí. V jejích protilehlých rozích se nacházejí portály, kterými hráči povolávají svoje bestie. Většina polí na mapě je bodovaná a ten, kdo je má na konci kola v držení, za ně shrábne příslušný bakšiš.
Hra probíhá v kolech. Hráč, který jich jako první vyhraje šest, zvítězil i v celé partii, přičemž body se přidělují nejen za obsazené pozice, ale také za zničené figurky soupeře. Hráči nasazují každé kolo hodem obyčejné kostky na iniciativu. Pokud jednomu z nich padne jednička, jsou všechny body ztraceny, pokud ne, výsledek se sečte a vytvoří "magický bank", z něhož je možné platit za nasazení potvory do hry skrze portály. Ten, kdo hodil víc, se ujímá iniciativy a táhne jako první.
Meče, zuby, kouzla
Každý hráč může dvakrát provést dvě možné akce pohnout se, nebo bojovat. Ať se rozhodně jakkoli, týká se to všech figur bez rozdílu. Všechny se hnou nebo si bouchnou. Pohyb je povolený pouze o jedno pole a v jednom teritoriu smí být maximálně čtyři vaše figurky. Každý bojovník je vybavený určitým počtem kostek. Souboj je nejjednodušší ze všech věcí. Sečtete kostky všech vašich drtičů a výsledný hod je silou vašeho útoku. Podle svého uvážení pak rozdělíte zranění mezi soupeřovy figury.
Každá z nich má dvě obranná čísla: odolnost a životy. Pokud vaše kostky překonají její odolnost, tak zpanikaří a prostě uteče (přemístíte ji tam, kam se vám zlíbí), pokud překonáte i její životy, prachsprostě si navlékne dřevěný spacák. Každá ze speciálních kostek navíc obsahuje symbol takzvaného Bladeu, což je jakýsi magický doping. Pomocí Bladeů platíte za speciální schopnosti postav, a že je věru z čeho vybírat. Vedle pozitiv ale mají některé postavy také zásadní negativa, která spouští mimo jiné i Bladey. A pravidla říkají, že pokud můžete, tak "bonusy" přidělit musíte, takže se vám občas nějaká ta obluda nadupaná Bladey vymkne z rukou...
Právě to dělá z *Dreambladu* tak dobře hratelný systém jste neustále nuceni kombinacemi dobrých a špatných vlastností různých figurek hledat vhodné složení armády. Až na pár do očí bijících chyb v pravidlech (už v originále tvůrcům vypadla pasáž o panikaření bytostí a musíte ji dohledávat vzadu ve slovníku) patří *Dreamblade* ke špičce figurkových her, které se u nás dají sehnat.
Článek původně vyšel v časopise Pevnost.
