Doby kdy dlouhé špičáky a nezdravě červené nápoje byly „in“ už jsou dávno pryč. Přesto tehdy vzniklo pár, zejména filmových, legend, které lidem váznou v hlavě až do dneška. Jednou touto zubatou legendou je i slavný Drákula Brama Strokera. Právě z této filmové adaptace okatě čerpá i námi recenzovaná hra.
Děj začíná ve chvíli, kdy náš Van Helsing do své laboratoře obdrží dopis od pana Harkera, jenž je vězněn v Drákulově hradu. V dopise ho prosí, aby ho zachránil a zároveň se postaral o jeho milovanou Mínu. Vzhledem k tomu, že se Mína zrovna nachází v Londýně, kterým se pohybuje vrah, zanechávající po sobě těla bez jediné kapičky krve a dvěma rankami na krku je doktor nadšen, zabalí si všechno svoje nezbytné nádobíčko a vyráží pro Drákulovu hlavu. Drákula je dalším důkazem toho, že klasickým point-and-click agenturám ještě neodzvonilo. Tím pádem si ke hraní vystačíte pouze s myškou a neskutečně pevnými nervy.
#hodnoceni
Předem by se slušelo varovat, že pokud nesnídáte Rubikovy kostky a neobědváte IQ kaši, raději si počkejte, až vyjde návod. Bez něj vám totiž hrozí, že se zaseknete již v první obrazovce. Hra si hodně zakládá na kombinacích předmětů v inventáři a na řešení logických problémů, často bez jakýchkoli nápověd. Úroveň obtížnosti je značně nevyvážená a hapruje mezi snesitelnou a nesnesitelnou variantou až nezvykle často. Naopak jako usnadnění můžeme brát v potaz fakt, že odpadá jakýkoliv pixel-hunting a to díky mezerníku, po jehož zmáčknutí se vám na obrazovce zvýrazní všechny použitelné předměty či přechody mezi obrazovkami.
Kromě tohoto si vás hra také pohlídá a nepustí z dané lokace, dokud v ní nevykonáte vše co je potřebné. Nemusíte proto mít strach, že budete bloudit po nesčetných místech, jen abyste udělali nějakou banálnost, kterou velmi snadno přehlédnete. K tomu vás hra také nepustí do lokací, ve kterých nemáte co dělat, případně už jste vše udělali. Na jednu stranu je to vyloženě svazující, na stranu druhou to spousta lidí uvítá jako oddechové řešení po zapeklitých hádankách.
Hádanky v sobě vedle zapeklité obtížnosti také skrývají notnou dávku originality, ovšem vše je ohraničenou logičností a reálnou formou. Samozřejmě bereme-li Drákulu jako normální postavu. Nesetkáte se tedy s žádnými zběsilými kombinacemi. Navíc se s rozlousknutím každé hádanky dostaví krásný pocit sebeuspokojení.
Díky výše popsanému haprování obtížnosti se jaksi nedostavuje ta notná dávka atmosféry, kterou má tato hra v potenciálu. Jakmile vám totiž všechno začne pěkně odsýpat a hra má ten pravý spád, narazíte na nějakou krutost, která váš postup prostě zabrzdí. Toto platí hlavně o první části odehrávající se v Londýně. Naopak vaše další putování Káhirou je proti Londýnu hračka. Mimo Londýn a Káhiry se podíváte také do Drákulova hradu.
Herní kulisy a technické zpracování vůbec je vyvedeno s precizností jaká k tomuto žánru náleží. Venkovní lokace nejsou vyloženě statické a jejich úroveň detailu je více než uspokojivá. V hudbě se prolínají nejrůznější motivy v závislosti na lokaci vaší postavy. Dabingu jednotlivých postav nechybí ta správná dávka anglického přízvuku, prostě všechno na svých místech. Za zmínku stojí i profesionální česká verze, která naštěstí zahrnuje pouze titulky. Drákulovo zrození se rozhodně nestane komerčním trhákem, ovšem všichni, kteří touží po mysteriózním dobrodružství, případně po adventurní výzvě, budou s touto hrou spokojeni. Doporučuje sedm a půl z deseti výrobců kolíků na upíry.
