Každý herní ovladač si musí od návrhářského prkna najít cestu až k sériové výrobě a často je to cesta pořádně dlouhé a ovladač se během ní změní k nepoznání (viz. původní návrhy „bumerangového“ ovladače PS3).
U Wii Remote byl však hned první design natolik trefný, že se od verze, která je přibalená k Nintendu liší jen nepatrně.
To samé se dá říct o Classic Controlleru, který má ale na rozdíl od Wii Remote příšernou ergonomii jak na papíře, tak ve skutečnosti.