Podle zahraničních webů je nová hra od Goichi Sudy a jeho týmu mistrovské dílo. Recenze našich kolegů nešetří chválou, ale ani kritikou, takže mezi tím, co se připravuje launch evropské verze, musíme na hratelně splnit jeden restík, a to, že jsme se během roku téhle pecce moc nevěnovali. Na co se tedy mohou všichni čeští majitelé Nintendo Wii těšit?
Goichi Suda je v herní branži jméno, jež se proslavilo hlavně ultra-brutálně-šíleným titulem Killer 7 pro PlayStation 2 o agentovi s rozdělenou osobností, kde každá její část je někým jiným. Sudův rukopis se nezapře ani v No More Heroes, což ostatně můžete posoudit sami - už na první pohled je to něco úplně jiného a hned víte, že vítr vane od japonských ostrovů
Celý příběh je odstartován, když si Travis Touchdown, sběratel porna, akčních figurek a kartiček, koupí na internetové aukci laserovou katanu, při níž povyskočí blahem srdce každého Star Wars fandy. A aby mu nezahálela ve skříni, začne s prací nájemného zabijáka. Tak se připlete k organizaci, která mezi těmito zabijáky pořádá gladiátorské zápasy o největšího machra, čímž také započne Travisovo snažení umístit se na prvním místě.
No More Heroes je označováno jako poloklon Grand Theft Auto. Polo proto, že právě cestování po otevřeném městě je terčem největší kritiky. Nejen kvůli tomu, že se zdá hra špatně odladěná, což způsobuje kolísání framerate, ale hlavně pro prázdnost a neinteraktivnot města. Při své cestě prý narazíte na víc neviditelných zdí jak chodců. Suda si to opět udělal po svém a stejně jako v Killer 7, kde jste mohli chodit jenom po předem daných trasách, se ani v No More Heroes s ničím ani nikým nepáře.
Důvod "volného" pohybu je spjat hlavně s vylepšováním postavy a sháněním práce. Můžete si upgradovat svou stávající katanu, ale nic vám nebrání v koupi jiných nástrojů, které nepřátele promění v krvavé sprchy, potažmo prach v japonské a evropské verzi. Podobnost s GTA však není jen v pohybu po městě, ale i velkých možnostech konání. Podobně jako v San Andreas můžete dbát i o vzhled vašeho hrdiny - nakupovat nová trička či fešáckou bundu.
Svou návštěvou můžete poctít posilovnu v níž si, jak jinak než cvičením, zlepšujete své tělesné vlastnosti. Nákupem kazet s wrestlingovými zápasy zase získáte nové chvaty. No a když už se budete brouzdat po městě, zajděte i do svého bejváku, v němž si pohladíte kočku a uložíte hru posezením na záchodové míse.
Stejně tak brouzdáním ulic narazíte na různé druhy úkolů, jimiž se budete muset prosekat. Jsou zde hlavní mise, které jsou vám zpřístupněny jen v tom případě, že disponujete patřičným peněžním obnosem. Pokud ne, jsou zde mise vedlejší, které vám s vaší finanční situací pomohou. Případně jsou tu úkoly úplně mimo a v nich nepůjde ani tak o boj, jako hlavně o zábavu - budete hledat miny na plážích, smývat grafity ze zdí či doručovat kokosové ořechy.
Až nahrabete peníze a vydáte se do souboje s bossem, připravte se na ty nejšílenější zážitky. Nemluvím teď o tom, že půjde minimálně o patnáct minut koncentrované řezničiny, ale hlavně o kreativní zvrhlosti, jimiž Japonci svou hru obohatili. Neměl by vás překvapit raketomet umístěný ve falešné noze, či kouzelník snažící se vás zamordovat zmizením v bedně. A to je jenom začátek. V praxi si tak ověříte, že když už si myslíte, že tohle nemůže být šílenější, budete nuceni tohle stanovisko přehodnotit.
Pokud jste to ještě nepochopili, tím hlavním je tady boj a na ten taky nikdo neřekl ani popel, ačkoliv právě zde nastala kuriózní situace. Jindy prudérní Amerika si může krvavých cákanců a vypadávajících peněz užívat do sytosti, zbytek světa se bude muset spokojit s cenzurovanou verzi. Celé je to zajímavější hlavně díky stylizaci grafiky, která má k realitě daleko stejně, jako je to z Tokya na Smíchov.
Suda se opět rozhodl pro cell-shadingové anime oplývající tolika barvami, až to začne evokovat starodávné automatové retro, což platí i o rozpixelovaném HUDu nebo mapě. Stejně jako u Killer 7, který dostával ty nejrozporuplnější hodnocení, tak i No More Heroes nebudou hrou pro každého. Na náš verdikt si však budete muset ještě chvíli počkat, nicméně to vypadá, že fajnšmekři si přijdou na své...
