Pro současnou, "post-GTA" videoherní éru je typické jakési dovršení bojů o herní nezávislost. Osvoboditelem od linearity a svázanosti je právě GTA 3, které jako první před hráčem prostřelo virtuální svět, kde slovo "muset" ustupuje slovesu "moci". Člověk již nemusí pokorně postupovat příběhem; on tak činit může, ale také je mu dovoleno strávit herní čas jiným způsobem: blbnutím na motorce, krádežemi aut a nebo třeba procházkami po virtuálním městě.
Úspěch, jenž následoval, ale nebyl dán pouze toto svobodou, nýbrž také skvělým příběhem a zábavnou náplní misí. A na to jako by plagiátoři zapomínali. Kvalitní titul nedělá pouhá otevřenost světa, hráč se hlavně nesmí nudit. Just Cause od švédských Avalanche Studios je také jedním z nepřímých nástupců krále GTA a ačkoliv je to titul beze sporu kvalitní, svému vzoru sahá sotva po kotníky.
Jmenuji se Banderas, Antonio Banderas
Příběh hry je zasazen do smyšleného karibského státečku jménem San Esperito, jehož povrch s rozlohou kolem tisíce kilometrů čtverečních pokrývá z 90% hustá džungle. V čele státu stojí diktátor Salvador Mendoza a jeho moc podpírají drogové kartely. To je také důvod, proč se o karibský zapadákov zajímají Spojené státy. S cílem svrhnout diktátora a pomoci revolučnímu lidu nastolit republiku je na ostrovní stát vyslán agent CIA Rico Rodriguez.
#hodnoceni
Rico není agentem typu Sam Fischer ze Splinter Cell, Rico je Antonio Banderas se dvěma naleštěnými kolty za pasem, drsňák, jenž neřeší problémy diskrétně, ale naopak se vší pompou. Jenže ani Rico by nebyl ničím bez svých sanesperitských spojek, vždy dobře naladěného Sheldona a vždy sexy vojandy Kane.
Úvod do hry je vskutku velkolepý, začíná totiž pádem z oblaků, který si napoprvé opravdu vychutnáte. Mezitím co budete proplouvat vzduchem, zjistíte, že lze korigovat rychlost pádu a směr; a povšimnete si detailů, třeba třepotajícího se křížku na Ricově krku, a pomalu začnete pomýšlet na hříšný termín "GTA-killer". Z úžasu hned tak nevyjdete, poněvadž vás čeká první přestřelka a poté strhující jízda na korbě obrněného džípu, ze které sestřelujete pronásledovatele. Během těchto chvil dozajista užasnete nad skvělými výbuchy zničených vozidel a vrtulníků, které opravdu nemají obdoby.
Převrat byl otázkou několika hodin
A pak to přijde... svoboda. Nyní si můžete dělat vše, co se vám zlíbí. My jsme volili cestu plnění příběhových úkolů. Nejprve je na pořadu dne dobytí nějaké té vesnice, poté osvobození vůdce revoluce a nakonec dojde i na vraždy, krádeže náklaďáku s kokou nebo likvidace obrněného vlaku.
Mise jsou opravdu nápadité, za což musíme tvůrce pochválit. Naneštěstí příběh je dost předvídatelný stále doufáte v nějaký zvrat, ten se ale nedostaví a též samo plnění misí začne brzy strádat. Důvodem je zanedbání té nejdůležitější součásti, kterou máme na mysli souboje a přestřelky. Nepřátelé jsou sami o sobě tupí, což se vývojáři pokusili vyrovnat jejich neustálými přísuny. Jestliže máte rádi styl "nejprve se zbavím vojáků a pak teprve položím nálože", tak budete zklamáni, poněvadž vojáci se bez ustání respawnují.
Jejich schopnost zmerčit vás za jakýchkoliv podmínek staví neprostupnou bariéru před pokusy o "stealth" splnění misí. Jinými slovy, je jedno, zdali vyčkáte na noc, abyste se mohli potichu přikrást a nebo se vrhnete do akce za bílého dne, výsledek je vždy stejný - nepřátelé o vás vědí.
Vzhledem k těmto okolnostem jistě oceníte možnost zjednodušení cesty ke splnění mise. Ta spočívá ve vlastnictví vystřelovacího háku a padáku vhodného pro plachtění, s jejichž pomocí se zmocníte jakéhokoliv dopravního prostředku ve hře. Není tedy problém ukrást (za letu) bojový vrtulník a v teple jeho kokpitu splnit misi za pár minut. Vinou této "chyby" lze příběhovou část zvládnout v čase pod pět hodin (při standardním způsobu řešení to nebude o mnoho víc). Naštěstí je zde ještě mnoho postranních misí a úkolů, které vám zadávají jak obyčejní lidé, tak i revolucionáři a drogoví magnáti. Náplně sekundárních misí se vám bohužel brzy zají, protože děláte vlastně stále totéž (osvobozování osad, závody...) a navíc postrádají pořádnou výzvu, důvod, proč se jimi vůbec zabývat.
...a tak jsem měl čas natrénovat pár kaskadérských triků
Ani zde ale škála příležitostí k vyžití nekončí. Valnou část času stráveného ve hře určitě spolkne bezúčelné blbnutí v pralese. Jen vzpomeňte, kolik času jste v GTA San Andreas zasvětili pokusům o nejkrkolomnější skok na motorce. Just Cause je k tomuto účelu jako stvořený. Při řízení jakéhokoliv auta můžete po dosažení určité rychlostí vyskočit na jeho kapotu a odtud se pomocí padáku vznést do vzduchu. Nad korunami stromů dostanete dostatek prostoru k zachycení háku za jiné auto nebo i letadlo, jímž se takto necháte se vléct napříč ostrovem. Bizarní? A to je jen začátek!
Stejným způsobem je možné vehikl i ukrást a to tak, že se přitáhnete po provaze, na němž je přivázán hák, a stisknete příslušné tlačítko. Nám se dokonce jednou podařilo omylem "čórnout" stíhačku za letu; to když jsme pokoušeli o sebevražedný rozjezd z vrcholu jedné z četných hor, které lemují souostroví. James Bond se musí rdít zahanbením
Jedním z velmi chvályhodných nápadů je obdarování hlavního hrdiny osobním počítačem. Na displeji PDA vidíte nejenom všelijaké zajímavé údaje, ale také si lze jeho pomocí přivolat vrtulník, který vás vyzvedne a dopraví na vámi zvolenou základnu a nebo naopak shodí jeden ze čtyř dopravních prostředků (obrněný džíp, terénní motorka, obrněný člun a mrňavý vrtulník).
Malebná příroda
Zpracování hry jsme již pochválili na začátku. Ano, ty exploze opravdu stojí za další zmínku. Zarazit v negativním smyslu slova vás mohou naopak "reakce" postav na výbuchy, neboť ty odlétávají opravdu nepřirozeným způsobem, takže to působí jako pěst na oko. Grafiku ale musíme celkově ohodnotit jako velmi dobrou: fascinující je spletitá džungle, i když zde občas narazíte na nehezky vypadající textury; a stejně tak zpracování vody. Efekty jsou sice kýčovité - červánky, ostrý sluneční svit, nadýchaná oblaka, azurová mořská hladina, to vše pere do vašich očí naráz -, avšak v prvních momentech na vás bez pochyby udělají dojem. Skvělá hudba potom dokresluje dokonalou atmosféru karibského ráje. ¡Viva la revolución San Esparitana!
