Naštěstí existuje několik možností, jak si tento způsob života celkem bezpečně vyzkoušet a ještě si u toho užít trochu legrace. Jedním takovým je právě nová česká 3D akce El Matador.
O co ve hře půjde
Soudě z marketingových proslovů, obsahuje hra opravdu všechny ingredience, které od podobně laděného akčního titulu očekáváme. Jestli něčím kluci z českého vývojářského týmu Plastic Reality Technologies opravdu nešetřili, tak je to množství kulek, které ve vzduchu potkáte za jednotku času. V jediný moment jsou vás nepřátelé schopní zasypat střelivem, které by vystačilo hochům z ozbrojených složek české armády na několik měsíců cvičení. Abyste to neměli tak jednoduché, jsou vaši protivníci poschovávaní na několika úrovních, takže kulky létají opravdu ze všech myslitelných směrů. Na to si zde ale velice brzy zvyknete a dokud nezačnou létat také ze zad vašeho hrdiny, je všechno celkem v pořádku. Jde tedy o čistě akčně laděnou záležitost, v níž bude vaším hlavním a prakticky také jediným úkolem vyčistit lokaci od procesor zbytečně zatěžujících nepřátel a ulovit občas nějakého toho hlavního bosse.
Logické úkoly nebo vracení se za hledáním přehlédnutých indicií v žádném případě nečekejte, příběh je pojatý velmi lineárně, což lze převážně kvitovat, protože alespoň velice rychle odsýpá. Co nás při prvním rozkoukávání ve hře trochu zklamalo, byla relativně značná omezenost pohybu. Je zřejmé, že lokace jsou navržené tak, aby při zachování atmosféry daly co nejvíce průchod touze po ničím nerušené akci. To se také povedlo na výbornou a lokace jsou opravdu lahůdkové. Tedy alespoň co do množství a kvality nejrůznějších vyvýšenin a meziúrovní, po kterých se budete s nepřáteli nahánět. Soupeři se také schovávají za záclonami na balkonech, krčí se na nejrůznějších ochozech nebo vás ostřelují skrze mezery v konstrukci požárního schodiště.
Objektů, za které se můžete krýt, je ve hře celkem požehnaně a na rozdíl od svých spolubojovníku, kteří zpravidla zemřou ještě před pořádným začátkem mise, byste se jich měli snažit využívat skutečně hojně. Shrnuto a podtrženo? El Matador se tedy jeví jako celkem solidní akční titul, u kterého si nikdy nebudete muset lámat hlavu zbytečným přemýšlením. O to víc to ale celé bude stát na vašich reflexech.
Speciální efekty a jiná lákadla
Vývojáři slíbili, a hra skutečně přinesla řadu zajímavých vizuálních efektů. Samotná grafika, ačkoliv v rámci možností se snaží držet krok s dobou, přeci jen ještě má co vylepšovat. O to příjemnějším bylo zjištění, kolik práce grafici odvedli na animacích.
#hodnoceni
Tak například variant, jakými vaši nepřátelé umírají, jsme napočítali něco okolo třicítky, což je na dnešní průměr docela úctyhodný výkon. Bohužel i tady ale platí něco za něco; je přeci jenom trochu nezvyklé, když se vám až doposud takřka nehybně stojící hlídací gorila najednou vznese do plavého parakotoulu a pak se vám svine u nohou ve smrtelné křeči - působí to poněkud legračně. Ale to už je daň za to, že se nekoukáme pořád dokola na jednu až dvě do nekonečna se obměňující smrtelné animace, jak se nám to stává u budgetových nebo starších her. Vzhledem k opravdu extrémně velkému množství nepřátel jsme byli za tuto drobnou vychytávku opravdu vděční, protože jinak bychom se po prvních dvou hodinách střelby asi začali trochu nudit. Takhle bylo i v poněkud stereotypnějších lokacích pořád na co koukat.
Efektem, se kterým se ve hře setkáme celkem často, je "bullet time" mód, kdy máte za letu možnost ve zpomaleném čase postřílet co nejvíce nepřátel. Nejsme ale pochopitelně v Matrixu, a tak rozhodně nečekejte žádné odrážení kulek nebo něco podobného. Jde spíš o určitý ozvláštňující efekt, který má za úkol ještě znásobit váš prožitek ze hry a umožnit vám vychutnat si střelbu padouchů o něco déle. V bullet timu je samozřejmě možné do určité míry manévrovat před nalétávajícími kulkami, ale vzhledem k množství střel a křížové palbě doporučujeme raději objevit k přežití nějakou perspektivnější strategii. A tím se pomalu dostáváme k dalšímu bodu, kterým je umělá inteligence.
Jak se liší IQ policisty od mozku kokainového krále?
K našemu zklamání vlastně nijak, oba se dopouštějí stejných chyb. Kryjí se, i když už je na tuti, že to mají stejně spočítané, utíkají před odstřelovací puškou a manévrovací prostor, který má ten či onen k dispozici, je přesně vymezen a dá se po chvilce pozorování odhadnout. No a pak už stačí jenom se k němu zezadu nepozorovaně přiblížit...
To, co vývojáři nenahnali na schopnosti nepřátel vypořádávat se s nečekanými situacemi, to celkem úspěšně nastavili jejich množstvím. Kolem obchodu s drogami se asi opravdu točí hodně lidí, ale tohle je jako kdybyste se rozhodli v každé misi vyvraždit alespoň jednu komoru parlamentu (alespoň při těch záživnějších zasedáních). Přesto, že se na vás nepřátelé lepí jako vosy na zmrzlinu a nabíhají na vás jak skautíci na večeři, bude vám nejspíše nějaký čas trvat, než si jednotlivé nedostatky umělé inteligence plně uvědomíte. Na první pohled je totiž všechno v pořádku, zločinci i policisté se kryjí a snaží se vždy získat kontrolu nad co největším prostorem, bohužel, nutno dodat, že to nedělají zrovna nejšikovněji.
Rozmanité prostředí
Na počátku hry vynecháte-li ovšem vcelku zbytečný treningový mód, který vás hodí na výcvikové středisko uprostřed džungle se ocitnete uprostřed jednoho obyčejného zátahu v nočním klubu Baracuda a pokud jste z jiných her zvyklí na víceméně podobné, stereotypní lokace, tak se pořádně nadechněte, protože vás nyní čeká pořádná jízda. Textury se ve hře mění rychleji než sklíčka v kaleidoskopu a celkové vyznění připomíná jeden velký brutální videoklip. Tady jsme ovšem bezděky narazili na jednu velkou slabinu hry, kterou je doprovodná hudba. Ke zvolenému hernímu tématu je nepatřičně pomalá, nedrží rytmus s akcí a po čase vás začne nejspíše vysloveně otravovat. Autoři se pomocí ní nejspíše chtěli ještě více zavděčit hráčům, kteří ocení zejména autenticky vyznívající jihoamerické prostředí, ale ono to v rámci celku nějak nefunguje.
Nicméně, vraťme se k lokacím. Kromě vysloveně interiérových scén, které vás zavedou do hotelových recepcí, panelákových jader nebo podzemních garáží či nepoužívaných stok, si užijete ještě také azurového nebe nad průzory úzkých uliček latinskoamerických měst, obzvláště napínavé střelby v přístavu a párkrát zavítáte i do džungle.
