Čtěte více o filmu Beowulf zde!
Beowulf je drsný řízek, vyklepaný na dva metry, plný šlach a svalů, který se vydá do země Dánské, aby tam vytrestal nechutného Grendela i s jeho matkou. Nikdy však nevěřte holce s ocasem, i kdyby vypadala jako Angelina Jolie. Situace se tak ukáže trochu složitější, než mu to na první pohled přišlo. Probudí se jako král, nicméně jeho říše je uvržena do temnoty a lid sužují démoni a všemožní nepřátelé. Zmatený Beowulf se tak musí chopit meče a jeho čepelí vyjednat nápravu. Podobné rozčarování však čeká i na samotného hráče.
Když jsem viděl Beowulfa poprvé letos v Lipsku na Games Convention, říkal jsem si, že Frantíci z UbiSoftu musejí mít pořádně tvrdé bagety, když hrdě prezentují něco tak nedodělaného. Na druhou stranu jsem stále věřil v jejich um a hlavně sílu licence, kterou by si Robert Zemeckis rozhodně nenechal pošlapat, takže ačkoliv do vydání zbývaly pouhé tři měsíce, doufal jsem v zázrak, přičemž při pohledu na tváře lokálních distributorů jsem v tom nebyl sám. Výsledek je však stejně tak mizerný, jak jsem si ho pamatoval.
#hodnoceni
Beowulf je nestydatou vykrádačkou God of War (nepovedenou), do níž na poslední chvíli někdo implementoval systém z Overlorda (špatně). Sám Beowulf je namyšlená severská mlátička, která rozcupuje vlastníma rukama desítky nepřátel, přičemž mu křoví dělá banda spolubojovníků - Thane. Právě ty potřebuje, aby mu z lineární pěšiny odstranili nějaký ten kámen, případně zvedli bránu. Jejich přežití je však o to důležitější, jelikož s úmrtím posledního hra končí a musíte se do všeho pustit znovu. A že jako správní bojovníci Thane umírají v boji rádi a hodně.
Akce se ještě komplikuje díky několika dalším věcem. Předně vaše zbraně vydrží jen určitý počet úderů a pak se vám prostě rozpadnou v ruce. Není nic horšího, než mezi nepřáteli pobíhat a hledat, kde byste co ulomili a tím pak barbary nebo nahaté domorodce umlátili. Meč nebo kopí můžete vzít sice i přímo protivníkovi, nicméně pokud je jich na vás celá grupa, jde to ztěžka. Situaci pak značně komplikuje jistá Beowulfova neohrabanost a hlavně velmi špatná optimalizace.
Ačkoliv hra ani zdaleka nedosahuje kvalit Crysis, neuvěřitelně se seká a to hlavně během bitev, což znamená pořád, jelikož v Beowulfovi nic jiného v podstatě neděláte. Objevíte se v dané lokaci, uběhnete pár metrů, přetrpíte několik špatných in-game animací a už po vás jdou. Pokud máte štěstí, bude to vlna jenom jedna, pokud ne, situace se zopakuje několikrát. Vše se pak rozjede znovu, jen o pár metrů dál a takhle to jde až do konce.
Zdánlivě důležitou roli ve hře hraje systém hodného/zlého Beowulfa. Během bitek můžete totiž aktivovat jakýsi berserk režim (jmenuje se Carnal), kdy s rudou před očima, po těle i v rozkroku (jen doufejte, že to není od něčeho jiného) mlátíte vše, co vidíte. Problém je, že do cesty se vám mnohdy připletou i vaši spojenci, takže si musíte počínat velmi obezřetně a nenechat se destruktivním chtíčem unést. Případně se na temnou stranu síly můžete vykašlat a bojovat čestně, nepomáhat si magií a nepřátele zabíjet jen svým šermířským umem. Bohužel logiku věci nabourávají okamžiky, kdy je využití berserku nutné k poražení daného bosse. Pokud byste tak chtěli dostat bobříka poctivosti, stejně se to nepovede.
Je vidět, že Beowulfova bederní rouška je šitá na míru konzolím, takže opět dojde na včasně mačkání daných tlačítek. To se však hlavně v boji zvrhne v naprostý button smashing, kdy, pokud neudržíte frekvenci Roberta Rosenberga, se daná akce nezdaří. Tohle funguje na joypadu, ale s klávesnicí je to o zánět šlach. Podobným zpestřením jsou ještě válečné popěvky. Vaši bojovníci jsou totiž veselá kopa a nic jim nepomůže víc, než nějaký ten středověký šlágr. Když tak valí stranou kámen, případně vyzývají samotného Grendela, je nutné jim k tomu zazpívat v rámci jednoduché minihry, kdy v čas mačkáte správná tlačítka. Je to zajímavá vložka, nicméně si nejsem úplně jistý, jestli jsem šel do války s vojáky nebo severským gospelem. Ano, vojáci to byli, ačkoliv počkat...
Velkým zklamáním je i provedení. I přes to, že se vývojáři kasali spoluprací s grafiky od filmu a tím, jak mají k dispozici veškeré podklady, provedení hry vypovídá o něčem úplně jiném. Ano, Beowulf má svoje okamžiky, kdy zabíjení nepřátel má určité kouzlo (krví se totiž nešetřilo), nicméně pak se stane něco, co vás znovu naštve. Zbytek je neuvěřitelně fádní s minimem nápadů a inovace. Pokud byste také čekali od hry s filmovou licencí nějakou větší snahu v prezentaci příběhu, tedy změny kamerových úhlů či nedej bože dramatické střihy, raději na ně zapomeňte.
Celou dobu jsem měl pocit, jako bych hrál Beowulfa přes emulátor. Průměrná grafika a jen několik efektů, které se mě snažili s Angelinou přesvědčit, že tohle je next-gen, příšerná optimalizace i na rychlo splácané akční/adventurní/RPG prvky a menu kolem, diagnóza je jasná: uspěchaný vývoj, aby Beowulf nepřišel pozdě na filmovou premiéru. Kdyby na něj bylo víc času, mohlo jít o nadprůměrnou akci, ale takhle jde o utrpení. U špatných filmů se alespoň můžete smát, co za kravinu to zase natočili, nicméně Beowulfa si musíte prostě jenom protrpět. Počkat, vlastně nemusíte, naštěstí vás do jeho koupě nikdo nenutí.
