O Assassin's Creed se za poslední rok napsalo hodně. Z části za to mohla pohledná Jade Raymond, která hru produkuje, z části pravidelně vypouštěná videa a informace a z části rouška tajemství, která hru zahalovala. Assassin's Creed je totiž něčím jiným, než se tváří, ale ve výsledku to není rozdíl tak markantní, abychom vám to nemohli na následujících řádcích prozradit. Nicméně pokud chcete u obrazovky křičet "žjóva, to jsem nečekal", přeskočte následující dva odstavce.
Nečekaný příběh
Vše začne pohledem na našeho mladého zabijáka, něco je však evidentně v nepořádku. Obraz blbne, slyšíte divné hlasy a záhy se proberete někde úplně jinde. Příběh Assassin's Creed je o mladém Desmondovi, jenž je proti své vůli držen společností Abstergo, aby byl součástí jistého vědeckého experimentu. Jak je mu totiž záhy vysvětleno, má v DNA uloženy vzpomínky svého prapředka, nájemného zabijáka Altaira, v nichž je ukryto velmi důležité tajemství. Bohužel se vědci nemohou ke klíčové části paměti dostat, takže musejí Desmonda "vrátit časem", aby spolu s Altairem prožil několik dní a událostí.
#hodnoceni
Jste zmatení? Nebojte, to je Desmond taky. Vůbec nemá páru, proč tam je, co se po něm vůbec chce a většinu času si musíte vystačit s příběhovými drobky, jelikož věci začnete chápat až zhruba ve třech čtvrtinách hry. Assassin's Creed se tak odehrává ve dvou časových rovinách. První je s Altairem v minulosti za křížových výprav, kde se Templáři snaží napravit svět, druhá pak v budoucnosti, kdy se Desmond zase snaží přijít celé věci na kloub. Pokud jste tedy šokováni tím, o co ve výsledku jde, nemusíte panikařit, protože právě zápletka je tak tím jediným, čím vás hra překvapí. Tedy za předpokladu, že jste za poslední rok shlédli alespoň jedno video s Altairem v akci.
Pak jste totiž viděli v podstatě všechno. Dostanete úkol zavraždit nějakého templářského pohlavára, takže sednete na koně a vyrazíte do města. U jeho bran musíte přijít na to, jak se dostat dovnitř, ideální je se vmísit mezi skupinu mnichů. Pak vyhledáte pomocníka svého cechu, jenž vám sdělí, kde máte začít v pátrání. Vyrazíte tak do doporučených lokací, vyhledáte nejbližší věž, na ni vylezete a s výtečným výhledem na město se vám odhalí i případné zdroje informací.
Čistá práce
V podstatě zde nenajdete žádné vedlejšáky, nicméně vždy můžete získat dodatečné informace o svém cílí a o tom, jak na něj. Ze začátku postačí pouhé dvě stopy, abyste si udělali jasný obrázek, co má vaše oběť ten den v plánu, a připravili její vraždu. Nicméně i tak vám rekognoskování terénu zabere docela dost času, takže se Assassin's Creed hravě dostane svojí délkou přes deset hodin. Pokud však budete chtít být opravdu pečliví a vědět o všech všechno, strávíte ve středověku mnohonásobně více. Hrací dobu pak nastavuje ještě 400 vlajek k sebrání, jež jsou různě po levelech, množství věží k vyšplhání, lidí k zachránění a 60 rytířů k zabití. Pokud se vám tak ve středověku zalíbí, můžete tam žít celé týdny!
Způsobů získání informací je několik. Můžete odposlechnout rozhovor, někoho okrást o dopis nebo mapu, která odhalí díry v obraně daného místa, sledovat informátora a něco z něj vymlátit, nejlépe na nějakém klidném místě, aby se vám do toho nikdo další nepletl, případně splnit úkol, při němž si procvičíte svoje instinkty zabijáka. Když víte vše, co potřebujete, přijde na řadu samotná vražda a vy musíte vyřešit, jak se dostanete pokud možno nepozorováni k nepříteli a jak stejně tiše zmizet.
Když je práce hotová, vrátíte se do horské vesnice se sídlem vašho klanu a necháte si od šéfa sdělit další jména. Vše se tak může rozjet na novo, jen ulice Damašku vystřídají ty Jeruzalémské nebo v Acre. Velkou část hry také tvoří volná krajina mezi městy, kterou projedete na koni. Tu si však nejvíce užijí hledači vlajek a milovníci soubojů, jelikož nic jiného zde nenajdete. Naštěstí se dá časem přeskakovat.
Hlavní pilíře zábavnosti
Ačkoliv to může znít dost repetivně, což také je, autoři vsadili na tolik poutavé nápady, že vás hraní prostě neomrzí. Neustále totiž musíte lozit po výškách, odkud vidíte město doslova z ptačí perspektivy, abyste pak udělali z několika desítek metrů skok víry (Leap of Faith) a dopadli do sena - ačkoliv to budete provádět po dvacáté, stále budete mít zadržený dech, aby váš hrdina nespadl vedle, či vám nějaký vtipálek s kupou sena nepopojel.
Stejně tak je velká zábava akrobatický free running, jímž Altair položil základy parkouru. Hlavně rychlé úprky z místa činu, kdy máte v patách vojáky a hopsáte ze střechy na střechu, skáčete nad ulicemi, šplháte po stěnách, překypují adrenalinem. Vylézt můžete na cokoliv, kde se můžete chytit, ať to jsou okenice, vypadlé cihly, mříže v oknech atd. Altairovi postačí i malá skulinka, takže se dostanete takřka kamkoliv, jen to chce trochu zručnosti a pozornosti při hledání cesty, přičemž odměnou vám bude překrásný výhled.
Posledním tahákem je soubojový systém, jenž dnes nemá konkurenci. S ním, ačkoliv je velmi jednoduchý, dokážete udělat nádherná a krvavá komba. Předně souboje jeden proti přesile jsou lahůdkou pro šermíře amatéry, kdy budete rozdávat výpady naprosto plynule mezi všechny nepřátele, případně vykrývat jejich pokusy a ty točit v protiúdery, jimiž jim probodnete celou čepel skrze hrudník. Vypadá to nádherně a hlavně máte doopravdy pocit, že jste všechno udělali vy, takže uspokojení ze soubojů je maximální.
Balet na pohled
Vůbec rozpohybování Altaira je vyvedeno náramně, pohyb plynule přechází v další akci, běh ve skok či otočku, výskok v kotoul, stejně tak šplhání, kdy ruce a nohy rozmisťuje přesně na vysunutá místa. Assassin's Creed vypadá vůbec celé úžasně. Města jsou obrovská o stovkách domů, s paláci, tržišti, takže často a ještě rádi budete lézt na všechna vyvýšená místa, abyste se pokochali (a pak samozřejmě skočili dolů). Nic se nedočítá, nikde nic nedoskakuje (výjimkou jsou jen postavy, když jste přeci jen rychlejší než hra) a v ulicích korzují desítky lidí najednou.
Podle hesla "ten dělá to a ten zas tohle" někdo nosí bedny, jiný zase vázy a mezi nimi chodí lidé jen tak, případně čekají ve frontách u pouličních obchodníků. Narazíte i na žebračky nebo blázny a že vám tahle holota líná a bláznivá dokáže zkomplikovat život. První vám totiž nedají chvíli pokoj, staví se vám do cesty, pořád chtějí drobné, a když chcete někam vylézt, začnou po vás házet kameny. Druzí vás zase bezdůvodně napadají, strkají do stráží a hlavně ke konci hry, kdy je půda ve městě obzvlášť horká, se postarají o nejedno odhalení vojáky.
Podobně kvalitní je též dabing a hudební doprovod Assassin's Creed, nicméně i přes to, že všechny charaktery mluví plynule anglicky (což je celkem chytře vysvětleno, stejně jako spousta věcí, jen se nesmíte s Desmondem bát zeptat), je velkým mínusem nemožnost zapnutí titulků. Kolikrát jim totiž není přes pouliční hlomoz nebo přízvuk rozumět, takže si musíte příběh a úkoly poskládat v hlavě podle útržků těchto rozhovorů.
Naštěstí je vám vždy řečeno, co máte udělat a kam jít, takže mnoho bloudění nehrozí, nicméně se vám i tak stane, že půjdete sbírat informace do jiné čtvrti apod. Otravné jsou pak hlášky ostatních lidí. Aby totiž bylo jasné, že město pod vámi žije, neustále slyšíte o lapené zlodějce, která volá o pomoc, a podobně. Celkem se točí cca tři texty, což prostě musíte z hlavy vytěsnit.
Těžký život zabijáka
Ke konci přituhuje, stráže jsou na každém rohu a střeše, takže pokud jste prozrazeni, sesype se jich na vás minimálně pět, přičemž musíte být již udatní bojovníci, abyste jejich útoky ustáli bez ztráty věnečku. O to větší zklamání dorazí na samotném konci, kdy se příběh vyvine tak, jako jste to již tisíckrát viděli, ale v podstatě vám neřekne mnoho. Proč taky, když z Assassin's Creed má být další výnosná herní série UbiSoftu minimálně o třech dějstvích. Jakoby pak všechno snažení a nasazení bylo k ničemu.
Assassin's Creed si doopravdy užijete, pokud rádi rubete nepřátele mečem a to hodně, případně lezete po výškách a z nich pak skáčete dolů, ostatně nic jiného vám ani hra nenabídne. Nehledejte zde Hitmana nebo Grand Theft Auto, jelikož z obou titulů si UbiSoft vzal jen jejich část. Zklamáním je ovšem tolik utajovaný příběh, jenž zůstává otevřený pro další pokračování. Asi je to nyní v módě nebo co.
