Hned na začátku si budete moci zvolit, za kterou ze dvou postav chcete hrát. Na výběr máte urostlého blonďáka Blaze a sexy zrzku Beatrice; oba jsou přitom následovníci Nicholase Sharpa. Pokud vám to jméno nic neříká, tak vězte, že Sharp byl hrdinou hry Sea Dogs (Age of Pirates je v podstatě Sea Dogs 2). Od Nicholasových dob uplynulo dlouhých dvacet let a je na Beatrice (či Blazovi; předpokládáme však, že si většina zvolí zrzavou ďáblici), aby dokázala, že v ní koluje krev slavného předka.
Naprostá volnost
Hra nabízí velké množství náhodně generovaných questů, převoz zboží, doprovod a ochranu cizích lodí, dopravu pasažérů či dovoz otroků. Co se týče jejich přijímání a plnění, máte naprostou volnost. Můžete je také klidně ignorovat a dělat si, co se vám zlíbí. Například jakožto pirát přepadat lodě nebo coby obchodník rozvážet levné zboží z vyhlédnutého ostrova do míst, kde vám za něj budou ochotni utrhat ruce. Přesto je dobré čas od času nějaký ten quest přijmout. S jejich plněním vám totiž rostou tolik potřebné zkušenosti, které jsou nutné pro vývoj vaší postavy nebo vylepšení vlastností vašich důstojníků.
Tím se dostáváme k RPG části hry. Jak jsme již předeslali, sbíráním zkušeností postupně vaše postava dosahuje vyšších úrovní. Za každý level navíc dostanete body, které lze použít k vylepšení charakteristik (například vůdcovství či šermířství). Krom toho si také můžete volit speciální dovednosti; kupříkladu schopnost "student" obnáší, že vždy dostáváte určité procento zkušeností navíc. Takže klasika.
Banda k pohledání
Jelikož je jasné, že svou loď nemůžete řídit sami, je třeba poohlédnout se po nějaké posádce. A kde jinde hledat bandu mořských vlků než v nejzapadlejší městské putyce páchnoucí pivem a močí? Přesně tak, taverny jsou ony lokace, kam se vydáte, když potřebujete najmout nové muže. A kromě "pěšáků", kteří se na lodi starají o rutinní záležitosti, si zde můžete plácnout i s vyššími důstojníky. Ty lze přiřadit k plnění specifických úkolů, takže si je pravděpodobně budete volit podle jejich specializace. Takovému kormidelníkovi by kupříkladu moc nepomohla schopnost šermířství, navigace mu však sluší jak panence nové šaty.
Jakmile důstojníka vezmete pod svá křídla, stáváte se rovněž zodpovědným za vývoj jeho postavy a koupíte-li si druhou loď, máte možnost těmto mužům svěřit její velení. Později ve hře, kdy vám narostou křidélka, začnete mít mocenské choutky, a budete přebírat vládu nad celými koloniemi, můžou vaši podřízení rovněž plnit úlohu guvernérů těchto nových držav.
Města a městečka
Co se týče vlastního ovládání ústřední postavy, probíhá z pohledu třetí osoby, takže svému svěřenci po celou dobu funíte za krk. Jinak vše kontrolujete klasicky, za pomoci myši a kláves ASDW, vše je však kompletně předefinovatelné. Po prvním spuštění se jistě plni entuziasmu pustíte do průzkumu pestrobarevného městečka a vyzkoušíte každé dveře v naději nalezení zajímavých lokací. To je však marné, obyčejně má totiž každé město jen velmi omezenou nabídku aktivních míst: hospodu, obchod, loděnici a guvernérovo sídlo, případně banku. Až vás hledání těch samých míst v každém novém městě začne nudit, stačí použít funkci k rychlému přesunu, umístěnou v levé horní části obrazovky.
#hodnoceni
Na prohlídce Karibiku
K ovládání loďky při pohledu shora využíváte stejné pohybové klávesy jako ke kontrole vaší postavy. Z ptačí perspektivy si můžete situaci zpřehlednit oddálením zoomu. Tak se vám naskytne komplexnější pohled na karibskou oblast a její ostrovy, i číhající nepřátele. Na cestách narazíte na různou chásku, hlídkové lodě různých zemí, obchodníky a v neposlední řadě také piráty.
Kromě toho se vám čas od času stane, že budete svědky probíhající bitevní vřavy. V takovém případě se můžete přidat na jednu z válčících stran, abyste získali její sympatie. Všeobecně lze říci, že je na moři nebývale rušno. Chcete-li jen bez otálení doplout na místo určení, lze opět použít funkci k rychlému přesunu či urychlit čas (defaultně klávesou R). Dle našeho mínění je poměrně nešikovně vyřešena situace, kdy ovládáte postavu s dalekohledem na palubě vlastní lodi. Pohybové klávesy totiž stále mají kontrolu nad lodí a hrdina je ovládán tlačítky myši, což může být (alespoň zpočátku) poměrně matoucí.
Napnout plachty, k palbě připravit, pal!
To, co je na celé hře nejzajímavější, jsou bezesporu plavidla všeho druhu. Na počátku máte jen ubohou kocábku, která vás sice doveze na sousední ostrov, ale zázraky od ní čekat nemůžete. Jakmile si trochu přilepšíte, je tedy čas na investice do prostředku, na němž závisí vaše obživa, tedy lodě, jichž hra nabízí celkem jedenáct různých typů. Každý druh se přitom liší v několika aspektech: rychlosti, ovladatelnosti i v počtu a druhu používaných děl. Samozřejmostí je vylepšování jednotlivých charakteristik návštěvami loděnic. Tak máte možnost nakoupit železná děla místo měděných, vyztužit trup proti nepřátelským útokům či se zaměřit na estetiku a změnit barvy plachet.
Pohybové klávesy používáte v kombinaci s myší k ovládání lodi i při námořních bitvách. Precizní výkon v této fázi je přitom pro úspěch v celé hře kritický. Nenaučíte-li se taktice a přesnému manévrování, můžete se s titulem nejobávanějšího korzára rozloučit. I zde lze využívat rychlého příkazu vpravo nahoře pro automatický přesun na dosah nepřátelské lodi. V takovém případě však hrozí srážka s protivníkem a následná výprava do horoucích pekel.
Jakmile se dostanete do potřebné vzdálenosti od nepřátelského plavidla, můžete se vrhnout na jeho palubu a postupně se probít až do kajuty samotného kapitána.
Až se zbavíte všech nepřátel a na konci rozkucháte i jejich bosse, máte volnou ruku k drancování a můžete si odnést, co se vám zlíbí. Osud dobyté lodi je také jen a jen ve vašich rukou. Chcete-li, potopte ji, nebo z ní snad toužíte udělat svou vlajkovou loď? Ale prosím. K tomu je zde ještě alternativa, kdy loď přidělíte jednomu z vašich volných důstojníků.
Budujete impérium? Chopte se kolonií!
V repertoáru voleb máte rovněž možnost napadání měst. S tím však doporučujeme posečkat, než si vybavíte solidní flotilu a pár ostrých spolubojovníků. Při útoku musíte nejprve napadnout pevnost, zničit všechna její děla a zabít co největší počet obránců. Teprve potom je čas na frontální invazi po souši. Zapomeňte přitom na vychytávky jako v Commandos. Žádné plížení a záškodnické akce se zde nekonají. Tady je to akce do posledního muže; teprve až zapíchnete každičkého z nepřátel, můžete se těšit z úplného vítězství a převzít vládu nad městem. Nebo je vydrancovat. Rozhodnete-li se pro první možnost, musíte správou města pověřit jednoho z vašich mužů. K takovému účelu je ideální nějaký všestranný důstojník, kterému byste rovněž měli ponechat velení nad částí posádky pro případ, že by se nepřítel rozhodl získat svou kolonii zpět. Jde-li vše podle plánu, městečko vzkvétá. Postupně můžete vylepšovat a stavět kvalitnější obranu, budovat jeho infrastrukturu a konečně i pracovat na rozmachu vlastního impéria přidáváním dalších a dalších držav.
Rajská hudba a malebné zátoky
Grafická stránka hry je na poměrně dobré úrovni. Engine zvládá docela pěkné efekty měnícího se prostředí, vodní hladiny, slunných dnů i temných (někdy až moc, nedáte-li si světlost na maximum) nocí. Jen si na moři zkuste přiblížit trup lodi a za chvíli se přistihnete, jak v tichosti obdivujete nelítostně jej šlehající vlny. Nic však není dokonalé (že, pane Krampole?), a to se týká i grafiky v Age of Pirates. Příliš tmavé noci, kdy nevidíte takřka nic, jsme již zmínili. Postavy by si také zasloužily o něco lepší zpracování a scenérie mohly být o něco větší.
K hudbě není co dodat. Je stylová a "kostelní chorály" do hry se svojí mohutností kupodivu dobře zapadají. Místy se sice mohlo zapracovat spíše na ztvárnění autentických pirátských odrhovaček nebo něčem podobném, ale nemůžeme chtít všechno. Některé z postav jsou nadabované a k výkonům herců nelze mít přílišných výtek. Ke zvukům taky není moc co psát, sedí jako tepláky, pohodlné, ale nijak neohromí.
Piráti s přidanou hodnotou
Závěrem je nutno zmínit pár věcí, které jsme doposud opomínali. Kupříkladu fakt, že tvůrci v hodinách dějepisu asi nedávali příliš pozor. Jinak si nelze vysvětlit ohromné rozdíly v herní architektuře a reálném designu budov Karibiku oné doby, nepřesné modely lodí či některých zbraní. To však pro hru samotnou není až tak důležité. Důležitější je kupříkladu existence multiplayeru, který probíhá ve stylu klasického deathmatche, či atmosféra, která by se dala krájet. Po čase začíná hra upadat do určitého stereotypu, to však nic nemění na tom, že jde o celkem příjemný titul. Takže - vztyčte plachty!
