Český statistický úřad dnes zveřejnil nová data, podle kterých Česko ve výdajích na tuto klíčovou oblast vydává sice dvaapůlkrát více než před deseti lety, stále je však o 0,65 procentního bodu pod evropským průměrem.

Výdaje na vědu a výzkum loni činily 35,1 miliardy korun, v roce 1995 14 miliard.

S podílem 1,27 procenta HDP se Praha zařadila na jedenácté místo mezi pětadvaceti členskými zeměmi Evropské unie.

"Z nových členských zemí je lepší pouze Slovinsko na 10. místě," komentoval data předseda ČSÚ Jan Fischer.

Evropský žebříček vede Švédsko s podílem vědy a výzkumu 3,95 procenta na HDP, následuje Finsko s 3,48 procenta a Dánsko s 2,62 procenta.

Absolutní světovou špičkou je pak Izrael s téměř pětiprocentním podílem.

Pokud bude chtít Česko splnit cíl Bruselu a podle slibu vydávat v roce 2010 na vědu tři procenta ročně, bude muset každý rok zvyšovat výdaje o 18 až 22 procent.

Průměrný růst v posledních pěti letech byl osm procent ročně.

"Předběžně je naplánováno, že stát zvýší výdaje na vědu v příštím roce o 1,8 miliardy korun a v roce 2007 o dalších 4,3 miliardy korun," podotkl k tomu vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn.